Apple a já

Blog / Dála Musil – 6. ledna 2018

Společnost Apple a většinu jejich produktů nejspíš znáte. Já jsem nikdy nebyl zarytý fanoušek kupující každý nový iPhone, dokonce jsem dřív měl vůči některým produktům předsudky. Loni jsem však koupil hned dva nové "jablečné" výrobky a ty se mi natolik zalíbily, že jsem se rozhodl o nich i mojí cestě ke značce Apple napsat dnešní článek. Pokud třeba nad něčím od téhle značky váháte, čtěte dál.

Moje cesta k Apple

Odjakživa jsem byl windowsák/nokiák a Apple pro mě vždy byla jedna z mnoha značek vyrábějících "počítače". Samozřejmě jsem zaznamenal první iPod, iPhone či iPad, ale nechávaly mě docela v klidu. Když na podzim roku 2011 zemřel Steve Jobs, v médiích či na Twitteru si toho nešlo nevšimnout.

V té době kolem konce roku 2012 jsem už uvažoval nad koupí tabletu a shodou okolností si přečetl biografii Steva Jobse od Waltera Isaacsona, která vše otočila a celé mé vnímání Applu změnila. Jak jsem dnes zpětně zjistil z mých pradávných tweetů, už po první šestině knihy jsem chtěl mít něco od Apple. Nevím, jestli za to může nějaký "duch značky", ale prostě to tak bylo. A za necelý rok se tak i stalo.

iPad

Když si vybírám něco dražšího, docela mi to trvá. Porovnávám všechno možné, protože si chci být jistý, že nakoupím dobře. U iPadů byla v roce 2013 situace taková, že se čekalo na podzimní iPad mini 2 a ten do ČR dorazil těsně před Vánoci, takže jsem ho i stihl pod stromeček. Mám ho stále (i s iOS 11 běží dobře, pokud byste se chtěli zeptat) a trávím s ním z počítačové elektroniky nejvíc času - až za ním jsou PC (když vypustím pracovní čas) a telefon. Snadno se používá, je na něj tuna aplikací, a za mě jde o nejlepší tablet, jaký si můžete koupit (myslím tím iPad obecně, velikost už je na vás).

Je docela vtipné, že právě u iPadu jsem měl na začátku největší předsudky. Když jsme se o něm bavili v práci po uvedení na trh v roce 2010, tvrdil jsem, že bez USB si ho přece nikdo nekoupí. Navíc kapacita disku byla malá, nepodporoval tehdy běžné paměťové karty, nemožnost posílat soubory přes bluetooth z neapplích produktů... kdo si to sakra koupí? Jenže doba šla rychle kupředu, z cloudu se stala běžná věc, a já zjistil, že se bez přídavných pamětí a kabelů dá obejít. Omezená kapacita navíc člověka naučí lépe šetřit místem a to se hodí i v běžném životě.

iPhone

Dva roky po iPadu jsem se chvíli před Vánoci 2015 rozhodl změnit telefon. Do té doby jsem měl Nokii E6 se Symbianem, kombinaci dotykového displeje s QWERTY klávesnicí, což byl na klasické volání a sms velmi dobrý telefon. Jenže používání internetového prohlížeče bylo za trest a mně by se občas pohodlné používání internetu v mobilu hodilo (naštěstí pro mě není být online nutnost, nejsem závislák na sociálních sítích). Nekoupil jsem si iPhone, že je to iPhone, ale protože je to opravdu nejkvalitnější "telefon".

iPhone byl a je celou dobu hit, ale nikdy jsem nutně nepotřeboval ten nejnovější, takže jsem volil o něco starší iPhone 5s (tak jako iPad ho mám s iOS 11 a taky běží dobře). Měl pochopitelně mnoho různých vychytávek a serepetiček, ale co se mi na tom všem líbilo nejvíc byla okamžitá synchronizace mezi ním a iPadem. Jsem online, všechno se samo "zkopíruje" tam i tam, nemusím nic řešit. A tahle jednoduchost, zčásti i omezenost, je prostě bezva - podobně jako celý ekosystém iOS (zkoušel jsem i telefon a tablet s Androidem, ale to prostě nejde normálně používat, sorry). Jinak nemám potřebu něco vypichovat - iPhone umí vše, co chcete, aby uměl.

Watch

Jsme v roce 2017. O rok dříve jsem začal běhat a jako člověk milující tabulky, statistiky i sport jsem přemýšlel nad sporttesterem a měřením času. Líbil se mi jeden od Garminu, ale tak jak upadal můj čas strávený běháním jsem usoudil, že by to byl zbytečný nákup a asi bych víc začat neběhal. Když pak Apple představil na podzim nové Apple Watch 3, udělal jsem svůj zatím nejvíc impulzivní nákup. Holky pro radost nakupují hadry, já si vybral hodinky :-).

Jeden den jsem prostě sedl k netu, přečetl co vše Watch umí, mrknul na recenze na starší model z loňska a zhodnotil, že nemá smysl kupovat si běžné hodinky (které jsem měl v plánu), ale vezmu rovnou něco pořádného. Nákup v českých eshopech bylo UX peklo, ale nakonec jsem své Watch 2 v Nike edici koupil. Co k nim říct po necelém čtvrtroce používání?

• je překvapivě návykové měnit si ciferník podle nálad a potřeb
• appka Aktivita vás, pokud jste soutěživí, opravdu donutí k pohybu
• nenapadlo by mě, že si budu rád měřit srdeční tep, ale je fakt zajímavé jej sledovat
• při potvrzení platby v bankovnictví sms kódem nemusím hledat telefon nebo pro něj jít jinam
• můžete snadno telefonovat v autě, jako handsfree fungují Watch bezvadně
• hrát hudbu z hodinek do sluchátek bez nutností mít telefon je k nezaplacení
• sledovat Počasí na hodinkách je snadnější než otevírat appku v mobilu (mimochodem dřív jsem se bál mít zapnuté celý den WiFi a BT v iPhonu kvůli baterce, ale reálně to nežere opravdu skoro nic)
• nabíjet stačí hodinky klidně 1x za dva dny, osobně mám běžně na konci dne přes 50 % baterie
• ...v součtu se nejen kvůli tomuhle nákup Watch vážně vyplatí.

AirPods

Můj poslední Apple nákup proběhl pár týdnů po hodinkách. Moje předsudky vůči bezdrátovým sluchátkám AirPods byly jednoznačné - kdo si, proboha, koupí sluchátka za tisíce korun. Osud tomu však chtěl, že jsem v poslední době opravdu hodně poslouchal hudbu cestou kamkoliv, pak přidal podcasty, a když se mi na podzim kabel od sluchátek neustále zasekával v oblečení (rozmotávání je samozřejmě opruz kdykoliv, to ani nezmiňuji), řekl jsem si po xtém případu dost.

Zkusil jsem nejdřív klasické BT sluchátka, ale špunty mi vadily, tak jsem šel do AirPods s peckovým tvarem. Při platbě jsem trpěl, ačkoliv jak jsem při rešerši zjistil, v podobné cenové hladině je většina trochu lepších sluchátek, tím spíše bezdrátových. Po pár dnech používání jsem si řekl jedno - jak jsem bez nich, proboha, mohl žít. Rychlá automatická synchronizace mezi iPadem, iPhonem a Watch je fajn, žádné kabely jsou pak extra paráda, kterou si rychle zamilujete. Sice to někdy v kulichu vypadá, že máte náušnice, ale co neudělat pro větší pohodlí :-).

Za zmínku stojí pochopitelně i jiné ovládání, než u drátových sluchátek - každému sluchátku nastavíte akci dvojitým poklepáním, já mám na levém play/stop, na pravém přeskočení na další song. Jak je asi zřejmé, problém je trochu u hlasitosti, které musíte ovládat na telefonu. Pokud máte Watch, jste v pohodě - vyhrnout hodinky z rukávu je výrazně jednodušší než hledat v kapse iPhone. A sluší se zmínit, že v kombinaci Watch + AirPods nemusíte mít vůbec iPhone, abyste přehrávali hudbu, což je na tom všem asi vůbec nejlepší (a věřím, že ještě víc to oceníte v létě, kdy chodíte nalehko a třeba ani nemáte kam telefon dát).

Co říci závěrem? Nemějte zbytečně dlouho předsudky vůči produktům, které jste nezkusili. A stejně tak se nebojte investovat víc peněz do kvalitnějších věcí. Oboje se vám, věřím, v příjemném vrátí ;-).