Minimalismus a jeho smysl v životě

Blog / Dála Musil – 4. listopadu 2017

Je to už pár let, co se mezi životní i pracovní mantry začal počítat minimalismus. Pro někoho to byl možná chvilkový trend, nicméně jeho vliv na reálný a celkový život je obrovský. A čím jsem starší, tím víc si toho všímám a tím víc se mi líbí. Proč by vás měl minimalismus zajímat a hlavně jak vám může pomoct?

Víte, proč žijete?

Zkuste se zamyslet nad tím, jaká je podstata vašeho života. Proč žijete?

...tu-du-dum-dum. Máte to? :-)

Proč jsem se ptal? Protože smysl minimalismu, jak jej chápu já, je osvobodit člověka všeho nepotřebného. A to se netýká jen věcí materiálních, ale v první řadě lidské mysli. Denně se ke každému z nás dostanou stovky informací všeho druhu, řešíme desítky různých rozhodnutí, a mnozí z nás přemýšlejí nad tím, co mají. Taky občas určitě chodíte na nákupy ať důležité (potraviny), méně důležité (oblečení) až nedůležité (typicky drahé věci, které chcete, ale nepotřebujete).

Když se tedy vrátím zpět k první otázce z předchozího odstavce, asi budete souhlasit, že nežijete proto, abyste:

  • věděli všechno o všem včetně věcí, které vám jsou v životě k ničemu
  • trávili život přemýšlením nad každou zbytečnou maličkostí
  • zabíjeli svůj vlastní čas čímkoliv, co vás vlastně vůbec nebaví
  • si koupili spoustu drahých věcí, ze kterých budete mít obvykle jen krátkou radost

Moje cesta k minimalismu

Lehce se budu opakovat, protože už jsem o některých prvcích minimalismu mluvil částečně ve článku o životních chybách. Když shrnu to hlavní pro tenhle článek - spoustu měsíců, možná i let, jsem sledoval spoustu médií a lidí na sociálních sítích. Četl jsem mj. bulvár a nechtěl jsem si nechat ujít jediný tweet od lidí, co sleduju. Informační přínos pro můj život, mimo to že někomu řeknu stalo se tohle a tohle, byl takřka 0. Ztratil jsem tím stovky hodin, které mi nikdo nevrátí.

Jakmile jsem si to uvědomil naplno, otevřel jsem Feedly a smazal všechny nesmyslné zdroje typu lifestyle, bulvár nebo všeobecný sport. A byť pomalu, snažím se to dělat i teď v dalších kategoriích. Spoustu feedů ani nečtu a mám je jen uložené, kdybych se k nim nějak zájmově chtěl vrátit. Když je otevřu, dám Přečíst vše a je to vyřešené. A teď při psaní tohoto článku mám nutkání smazat něco dalšího. Z někdejších třeba 2 hodin čtení dnes běžně trávím články max 30 minut denně (čtení z oboru) a zcela mi to stačí.

Sociální sítě

Říká se, že pokud je něco důležité, tak se to ke člověku vždy nějak dostane. Tím dnešním zdrojem bývají typicky sociální sítě - u mě hlavně Twitter, méně Facebook. Jenže když budete sledovat příliš lidí nebo mít na FB příliš přátel, přestane se vytrácet to důležité a naopak přibude balastu. A mnohdy stačí i nepatrná změna - před dvěma týdny jsem proto z přátel odstranil pár lidí, mezi nimiž ale byla i jedna velice aktivní osoba. A najednou mi na zdi nevisí spousta věcí, které lajkovala a sdílela. A až po té čistce jsem si uvědomil, kolik toho vlastně bylo. Pryč jsou všechny ty rádoby vtipné, někdy i opravdu vtipné věci. Ale víte co? Vůbec mi to nechybí, i když mě to třeba občas pobavilo.

Na Twitteru je to podobné. Dříve jsem sledoval cca 280-300 lidí, dnes jsem na nějakých 180-190 a postupně se to snažím ukrajovat. Jakmile někdo příliš píše o něčem, kvůli čemu jsem ho nezačal sledovat (podnikání, marketing, IT, technologie, osobní rozvoj), tak odebírám Follow. Z mnoha důvodů mělo hodně lidí v posledních měsících potřebu psát o politice. Ač chápu některé stesky, tak to prostě číst nechci. Kromě Unfollow jsem hrozně rád za to, že Twitter zavedl letos filtr, který skrývá příspěvky s vybranými slovy a tomuhle politickému balastu, kdo co řekl, se můžu vyhýbat. Twitter mou vyladěnou timeline sice poctivě bombarduje i příspěvky, které někdo lajknul, ale i to se mi snad povede odfiltrovat.

Domácí čistka

Co žiju ve svém, pravidelně jsem mezi Vánoci a Novým rokem dělal úklid, kdy jsem vyhazoval některé věci z domácnosti, nepotřebné dokumenty (např. lístky od nákupů kvůli případným reklamacím), promazával PC, Evernote i oblíbené položky v prohlížeči. Dva týdny zpět, v říjnu, jsem se pustil do běžného úklidu. A jak jsem uklízel, uvědomil jsem si, kolik zbytečných věcí vlastně mám. Povánoční úklid jsem tak udělal o dva měsíce dříve a s výrazně větší razancí - vyhodil jsem cca 1/5 všeho, co jsem doma měl. Byly to věci zbytečné, nepoužívané, nenošené, které zabíraly místo. Věci, na kterých jsem jen utíral prach, nebo které jsem musel zvednout, abych utřel prach. Věci, o kterých jsem si říkal, že se třeba jednou budou hodit...

Nebudou! Fakt ne. Pokud máte něco, co jste poslední rok dva nepoužili, tak to už nikdy nepoužijete. Zbavte se toho. Jakmile to uděláte, budete mít překvapivě dobrý pocit. Doma budete mít prostor. A to i v mysli - doteď jste museli přemýšlet nad tím, co máte. Ale čím méně toho máte, na tím méně věcí musíte myslet, o to méně se musíte rozhodovat. Tím méně budete ve stresu. A tím spokojenější budete. A jak jsem z toho měl radost, zavedl jsem tohle na každý víkend. Takže už se těším na zítra, kdy zas něco vyhodím :-).

O věcech

Jeden z radikálních minimalistických přístupů říká, že abyste nemuseli moc přemýšlet u výběru, co si vezmete na sebe, je fajn mít třeba 10 kusů stejného trička (kdo znáte slavný rolák Steva Jobse, víte, o čem mluvím). Až takhle daleko jsem zatím nedošel, ale spoustu oblečení jsem vyhodil, protože ho nenosím (a jak lépe by se dýchalo partnerům a manželům, kdyby se tohle uvědomily některé ženy :-)). Pointa je ale trošku jinde.

Obecně platí, že hodně lidí má v hromadění čehokoliv zálibu a jen velmi neradi něco vyhazují. Hodí se sem proto jedna známá myšlenka - představte si, že zítra umřete, a ohlédněte se za sebou. Vidíte tam tunu vašich věcí, nebo spíš to, co jste prožili?

...a to je právě ono. Na konci zůstane jen to důležité.

A ještě trochu jinak - když vám někdo ukradne telefon, nebude vás mrzet, že stál 20 tisíc. Bude vás mrzet, že jste přišli třeba o fotky. Je to tak, že?

To be continue... nebo ne?

Uzavřu to dnes seriálem, resp. seriály. Předpokládám, že asi nějaký sledujete, takže víte, že většina má několik řad. Zkusili jste si někdy uvědomit, kolik nevratného času jste ztratili koukáním na něco, co vás možná někdy ani nebavilo? Já měl nedávno "rozkoukané" poslední řady Narcos a American Horror Story. Přestože ani jedna nová řada mě nebavila, chtěl jsem to ze zvyku dokoukat. Nicméně se to termínově střetlo s mým prozřením, kdy jsem udělal domácí čistku, a tyhle seriály to "schytaly" taky. Už je nedokoukám, stejně jako se už nikdy nebudu koukat na něco/číst, co mě nebaví nebo někam neposunuje. A takhle by to mělo být i u vás.

Pokud jste dočetli až sem, pak vám radím jedno - nebojte se osvobodit. Vyhoďte, co nepotřebujete. Nesledujte, co vás brzdí. Smažte, co nikdy nepoužijete. Když to uděláte, budete mít víc času, peněz a hlavně svobody ve své hlavě a méně starostí. No a ten domácí úklid je pak samozřejmě taky výrazně snadnější :-)

Líbil se vám článek? Sdílejte ho na sociálních sítích


Chcete si přečíst i další zajímavé články?

Nezmeškejte už nikdy užitečné tipy a články