Má škola velký vliv na pracovní uplatnění?

Blog / Dála Musil – 6. listopadu 2013

V poslední době jsem četl několik různých článků na téma, zda má smysl studovat vysokou školu nebo jít rovnou do práce. Rád tedy přispěji svou troškou do mlýna z mého pohledu na školu a její smysl v životě člověka. Když jsem před lety maturoval s tématem "Co mi škola dala a vzala", marně jsem tehdy hledal něco podstatného, o co jsem kromě volného času přišel. Naopak škola, ať to byla základní, střední nebo vysoká, mi vždy něco dala.

Škola, základ života

Hned na úvod je nutné si připustit, že kdo do školy nechodil vůbec, zářnou budoucnost očekávat nemůže. Už na základní škole si dítě nepřímo "uvědomí", že v životě bude mít vždy nějaké povinnosti (úkoly), že se bude muset stýkat s lidmi (spolužáci, učitelé), bojovat s překážkami (zkoušení, testy, špatné známky) a že k cíli (vysvědčení) vede dlouhá cesta, za kterou ale může získat odměnu. Jasně, tyhle věci si člověk uvědomí až jako dospělý - ale o to zajímavější je, že škola je opravdu částečně přípravou na život, jak se mnoho učitelů snaží žákům během školních let vtloukat do hlavy, i když si to tehdy moc lidí nepřipouští.

Když se pak ke konci základky musí žák rozhodnout, kam jít na střední, čeká ho jedna z nejdůležitějších životních voleb. Spousta lidí totiž nakonec u oboru, který pro střední školu zvolili, poté zůstává v pracovním životě. Jenže ví teenager v 15 letech, co chce v životě dělat? Poradil mu někdo během základky nebo ho jen učili věci, které se prostě už x let učí? Život je o rozhodování a tohle je jen jedno z nich, i když patří k těm nejdůležitějším.

Určuje střední škola úspěch?

Obvykle to vypadá přibližně takto: Kdo neví, jak chce po škole pracovat, ale je chytrý, volí gymnázium. Kdo si myslí, že ví, pak volí nějaký konkrétní maturitní obor. A kdo si myslí, že na střední školu nemá, jde na učiliště. A jak dnes víme, řemeslo má zlaté dno. Lidí, kteří se umí uživit rukama, je nedostatek. Nezřídka se tak stane, že zatímco neúspěšný student je úspěšný v práci, chytří končí na úřadu práce, protože pro ně není s jejich (ne)zkušenostmi místo.

Já jsem studoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Pardubicích, protože jsem si na gympl nevěřil. Velmi tvrdě jsem čtyřmi ročníky procházel a zjišťoval, že kdo chce uspět, musí se sakra snažit. Někdo to překoná, jiný to vzdá - i to je věc dospívání a přístupu k životu obecně. Ale nikdy není pozdě. I když někdo zvolí střední školu nevhodně a nebaví ho, jde se z toho dostat a svůj obor a životní směr ještě přehodnotit. I když jsem zkoušku dospělosti v podobě klasické maturity tedy nakonec úspěšně zvládl, zamířil jsem zcela jinam - na Žurnalistiku na Univerzitu Palackého v Olomouci.

Vysoká škola je rozhodující volbou

Když máte za sebou dvě školy, jít do té nejméně "povinné" je pro mnoho lidí krok navíc, který nechtějí udělat. Třeba si myslí, že všechno už ví a další škola jim k lepší práci nepomůže. Ale je to tak skutečně? Na žurnalistice jsem se seznámil s mnoha obory týkajících se nejen novinařiny a všeobecný rozhled opravdu získáte o všem možném i nemožném.

U mnoha z předmětů přitom ani člověk mimo obor nepochopí, co znamenají: etiketa a image, psychologie, společenskovědní paradigmata, sociologie, ekonomie, filozofie, logika, české dějiny, sociální komunikace, typografie a polygrafie, lexikologie a stylistika, online žurnalistika, zdroje informací, fotografie, etika v žurnalistice, teorie masové komunikace, právo, módní filozofické směry a spousta dalších.

Ale vysoká škola není o předmětech. Je to třeba o tom, že se naučíte něco dělat, i když nemusíte. Přednášky nejsou povinné, ale chcete-li umět víc, jdete tam. Pokud chcete vidět i reálnou část oboru, dohodnete si někde praxi. Studujete-li někde dál, musíte se o sebe taky umět postarat mimo domov. A je to i tom, že si třeba až v posledním semestru uvědomíte, co vás nejvíc baví. A pak se po třech a více letech dřiny i relativní pohody zároveň ocitnete před komisí a máte skládat závěrečnou zkoušku...a po zisku titulu si oddychnete, že získané znalosti můžete v životopisu podpořit zkratkou před jménem, o kterou zaměstnavatelé tak stojí...nebo ne?

Prim hraje praxe a zkušenosti

Během námluv se zaměstnavateli rychle zjistíte, že chtějí, abyste něco uměli prakticky. Jasně, když máte titul, je větší předpoklad, že se dostanete do výběrového řízení. Ale tam už to bývá jiné. "Udělal jsi vysokou? To je sice hezký, ale co teda přesně umíš?" A právě tady se ukáže, kdo vysokou školu dokázal naplno využít. Co jste dělali ve volném čase? Flákali se po barech nebo zkoušeli prakticky to, co jste se učili? Bavila vás vůbec (v relativním slova smyslu) škola nebo jste tam šli jen proto, abyste si mohli odškrtnout, že máte titul?

Kdo jde na vysokou školu jen kvůli titulu, pro toho je zbytečná. Kdo tam jde proto, aby se něco dozvěděl, pro něj smysl má, pokud to dokáže podpořit i vlastním zájmem (např. v podobě praxe, vlastních projektů atd.). Čím víc víte a děláte, tím vždy lépe pro vás. Pointa všeho je v tom, že člověk musí chtít. Nic jako rovnice magisterský titul z té a té školy zaručí takový a takový plat neexistuje. Škola ani zkratka před jménem vám sama o sobě lepší práci ani vyšší mzdu nezaručí. Vaše touha a poctivá dřina, třeba i za cenu změny oboru, ale ano. Za sebe mohu jednoznačně říct, že nebýt vysoké školy, byl bych na tom v osobním i pracovním životě hůř.

Co se v mládí naučíš...

Na rovinu říkám, že si už nepamatuji skoro nic konkrétního, co jsem se na základce, střední či vysoké škole učil. Určitě mohla být spousta zajímavějších předmětů, mohli jsme se učit věci přínosnější pro život. Ale o tom škola nakonec ani není. Je to o přístupu. Nevědomky se totiž ve škole naučíte určité procesy, které využíváte v životě, aniž o tom víte.

Plánujete, co kdy uděláte, rozhodujete se na základě znalostí i paměti, vystupujete veřejně před lidmi, jste v práci na smluvený čas, chápete pozici nadřízenosti a podřízenosti, naučíte se chtít něčeho dosáhnout a třeba být lepší než ostatní. A samozřejmě získáte i mnoho kamarádů či kontaktů, které se vám v životě či pracovní kariéře budou hodit. A tohle všechno vám může jen prospět. Škola vám nevezme nic, ale může hodně dát, když budete sami chtít. Pracovat budete po škole ještě desítky let, přesto budete mít určitě víc vzpomínek na školní léta než na ty pracovní.

Abych tedy zodpověděl otázku v nadpisu tohoto článku - ano, škola má velký vliv na pracovní uplatnění. Ale pouze v té míře, v jaké sami chceme. Někdo dokáže školu naplno využít, někdo ne. Já jsem si vzal něco ze střední i z vysoké a ačkoliv dělám v současnosti něco jiného, bez zkušeností a informací získaných během studia bych se neobešel. Jeden nejmenovaný učitel, který je dnes ředitelem zmiňované střední školy, kdysi říkal: "Život není spravedlivý." A měl pravdu. Život je takový, jaký si ho sami uděláme.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho na sociálních sítích


Chcete si přečíst i další zajímavé články?

Nezmeškejte už nikdy užitečné tipy a články