Jak být v životě šťastnější?

Blog / Dála Musil – 8. prosince 2023

Být v životě šťastný by si přála určitě většina z nás. Jenže když my máme pořád tak málo času... anebo ne? Věděli jste, že štěstí nejen že můžete jít naproti, ale dokonce si jej sami tvořit tím, co děláte a jak přemýšlíte?

Nedávná novinka Melvilu v podobě knihy Šťastnější od Cassie Holmes vypadala z venku jako něco, kde se bude hodně řešit, jak si život uzpůsobit tak, abyste měli více času. Reálně v ní o organizaci času ale zase tolik není. Je v ní místo toho hodně tipů, co a jak dělat, abyste svůj čas vyplnili co nejvíc šťastně. A byť většinu bodů asi dokážete odhadnout předem, stejně je fajn si je jednou za čas připomenout.

Máme málo času?

Život v dnešní době často provází pocit časové chudoby. Zdá se nám, že volného času je stále méně a méně a kvůli tomu nestíháme všechny své povinnosti, natož pak třeba své volnočasové aktivity. Je však důležité si uvědomit, že nejde jen o množství času, který máme k dispozici, ale hlavně o to, jak ho trávíme.

Člověk podle výzkumů potřebuje ke spokojenosti denně trávit 2 až 5 hodin podle sebe. Že je málo volného času problém je asi zřejmé každému. Méně jasné už je to, že problém je i příliš času stráveného nicneděláním. Určitá zaneprázdněnost je důležitá a potřebná, protože nám dává pocit smysluplnosti. Nevím, jak to máte vy, ale já rád i svůj volný čas vyplňuju něčím, kde si připadám potřebný - strávit celý víkend sjížděním Youtube nebo seriálů na Netflixu by mi vnitřně vadilo.

V dnešní na výkon a efektivitu zaměřené společnosti je potřeba dodat, že ona smysluplná činnost nemusí být finančně ohodnocená. Kdo jste četli Burkemanových 4 tisíce týdnů nebo třeba Jeď dál od Austina Kleona, pak víte, že opravdu není potřeba se snažit veškerou svou činnost monetizovat, počítat nebo neustále zlepšovat. A už vůbec ne se snažit srovnávat s jinými lidmi, protože vždycky najdete někoho, kdo bude mít víc a bude v něčem lepší.

Cílem by tak mělo být zaměřit se na činnosti, které naplňují nás a nikoliv náš rozvrh (velmi často prioritami jiných lidí). Nejde přitom pouze o volný čas, ale také obohacení "nevolného" času. A protože více štěstí znamená průkazně dle výzkumů i vyšší sebevědomí a lepší zdraví, je fajn se tím začít řídit.

Zahoďte negativní pocity

Spousta lidí dnes podniká jen pro peníze (v mém oboru třeba většina těch, kdo se vrhá na tvorbu Notion šablon). Kvůli Instagramu a spol. máme dojem, že nemáme dost a nejsme dost dobří. Celkově máme pocit nestíhání a přehlcení vším možným (včetně souvisejího FOMO, tzn. strach z toho, že nám něco důležitého uteče, a tak chceme být všude a vědět o všem), což nám zhoršuje zdraví. Negativ dnešní doby, které vedou i k dnes tolik probíraným tématům duševního zdraví zejména mladší generace, je fakt hodně.

Prvním krokem ke štěstí a spokojenosti je vyhnout se všem těmhle negativním věcem. Že je čas důležitější než peníze zjistí spousta lidí až tehdy, když je pozdě. Všichni (doufám) víme, že sociální sítě jsou morem dnešní doby. Ukazují, co vše bychom taky mohli dělat, mít a chtít. Nikdy ale nestihneme a nebudeme mít všechno (doporučuju přečíst tenhle článek vycházející z knihy 4 tisíce týdnů) a je nesmysl se o to snažit.

Nastavte si omezení, zrušte účty, neberte je tolik vážně, schovejte mobil nebo buďte úplně offline. Na štěstí neexistuje dlouhodobé instantní řešení (levný dopamin získaný ze sociálních sítí rychle vyprchá) a ani převratné události, třeba výhra v loterii, vám většinou nepřinese dlouhodobé štěstí. Reálná spokojenost se skrývá v kvalitě toho, co děláme, prožíváme a jak myslíme.

Dělejte pozitivní aktivity

Každý jsme trochu jiný, takže neexistuje jedno stejné řešení pro všechny, přesto u většiny lidí povedou ke štěstí podobné aktivity. V knize je to podložené výzkumy, ale i pokud jim nevěříte, zkuste se zamyslet sami - předpokládám, že i vám bude dávat většina bodů obecně smysl. Co tedy vede například ke spokojenosti?

• sociální interakce a kvalitní vztahy s dalšími lidmi, zejména jde-li o zábavné trávení času a hluboké rozhovory (já třeba nesnáším small-talk, protože mi i jakožto introvertovi nic nepřináší, a z aktivit v posledních dnech mě daleko víc bavil turnaj v kulečníku než firemní večírky)
• pobyt venku v přírodě a dostatek slunečního svitu - asi víte, že většina lidí se do depresí dostává hlavně v zimním období, kdy je brzo tma a trávíme více času uvnitř (pokud nemáte zahradu, zkuste aspoň balkón)
• pohyb a sport, který člověka nabije, přivede na jiné myšlenky, nebo často spouští v hlavě mnohé nápady (pokud nejde o kolektivní sport)
• neplánovaná pomoc ostatním, kdy člověk dokonce získá dojem, že měl více času, než kdyby dělal něco pro sebe (nesmí ale jít o dlouhodobé dávání času jiným na úkor sebe) - a přitom může jít o drobnost, nepotěší vás třeba zastavení na přechodu, kdy vám chodec poděkuje?
• kreativní činnost, kterou děláme sami pro sebe (tenhle bod v knize asi ani nebyl, ale při psaní článku mě napadl), mě třeba baví si postavit něco z Lega
• kvalitní spánek je také dobrým posilovačem nálady, více o důležitosti spánku i jak na něj si můžete přečíst tady

Určitě i vás teď napadají nějaké další aktivity, které vám v poslední době přinesly pocit spokojenosti. Víte, které to byly? Týkalo se to nějaké věci? Nějakého místa? Nějaké osoby? Zkuste se zamyslet, o co šlo a jaké byly společné prvky těchto šťastných aktivit.

A zkuste promyslet i opačnou stranu mince, jaké byly naopak ty nejméně šťastné aktivity? Díky tomu zjistíte, čemu byste se měli věnovat co nejvíc a zároveň čemu nejméně. Klidně použijte i metodiku úklidu od Marie Kondo - co si nechám, protože mi přináší radost, a co už dál v životě nechci a nepotřebuju?

Radost z běžných okamžiků

Klíčem k většímu štěstí je také hledání radosti v přítomném okamžiku. Mnohdy se soustředíme na budoucnost (odkládáme věci na “až”) a zapomínáme si užívat a ocenit ty chvíle, které právě prožíváme. Máme tendenci věřit, že v budoucnosti budeme mít více času, což ale téměř nikdy nenastane. Klíčové je proto naučit se říkat ne, a tím filtrovat, co je pro nás skutečně smysluplné a potěšující. A dělat klidně už dnes to, u čeho si říkáme, že budeme dělat až někdy v budoucnu.

Typická šťastná chvíle je kombinace zábavy a naplnění, takže já si v posledních dnech třeba hodně užívám postupný redesign mého webu. Baví mě ladit obsah (spočívající v tom, že jsem vytvořil třeba samostatné stránky pro všechny své Notion služby a celkově ladím web tak, aby odpovídal tomu, že se dnes už téměř ničemu mimo Notion nevěnuju) i kód, protože jsem si celý web napsal a vytvořil sám. Jsem neustále ve flow a baví mě, že vím, jak to celé funguje. A baví mě dělat, co dělám, protože vím, že reálně usnadňuju s Notionem lidem osobní i pracovní život.

A užívám si třeba i psaní tohohle článku, byť mi finančně nic nepřinese. Je pátek, pracovně relativně klid, zítra víkend, za pár dní Vánoce. Myslel jsem si, že to bude krátký článek, který shrne jednu knihu, ale jak tyhle řádky píšu, tak si víc vnitřně uvědomuju zapsané poznámky a zároveň se těším na to, že tenhle článek třeba taky někomu z vás přinese do života něco pozitivního, i kdyby to měla být jen drobnost.

Z jiného soudku jsou pak chvíle, které mizí a už se nikdy nevrátí (opět odkážu na výše zmiňovaný článek o knize 4 tisíce týdnů, kde jsem o tomhle psal více). Zkuste si spočítat, kolikrát ještě budete v životě dělat to, co teď děláte běžně, ale velmi brzy už se to dít nebude a vám to pak bude líto? Čím je člověk starší, tím víc si dokáže užít i obyčejné chvíle a dávat jim prioritu, zvlášť s uvědoměním, že jeden okamžik bude úplně poslední.

Mimochodem je zajímavé sledovat i sám na sobě, jak se s přibývajícím věkem mění touha. Zatímco v mládí chce člověk zažívat co nejzajímavější (třeba kulturní) akce a bydlet ve městě, kde to žije, čím jsem starší, tím víc mám radši klid a chuť vyrazit do přírody, kde nikoho nepotkám, a nevadilo by mi ani bydlet někde na venkově.

Zkuste se zamyslet nad běžnými chvílemi ve vašem životě. Víte, jaké okamžiky vám přinášejí radost a smysl? Pomoct může i pohled z dálky, který jasně prioritizuje to důležité. Představte si konec svého života - jak chcete, aby se na vás vzpomínalo? U čeho byste zpětně mohli litovat, že jste neudělali nebo nedělali?

Zpříjemnění toho, co nebaví

Asi vás napadá, že jsou taky činnosti, které ignorovat nemůžete. Hygiena, cesta do práce, práce, nákup jídla, úklid, vyzvedávání dětí ze školky... může toho být opravdu hodně. To ale neznamená, že to nelze nijak řešit, nějak si tyhle chvíle různě zpříjemnit nebo se dokonce i v nich dostat do flow:

• nebaví vás úklid? zkuste si na něj někoho najmout
• nechcete jezdit o víkendu na nákup, protože to zabírá čas nebo vám vadí davy lidí? nechte si ho dovézt
• nudí vás cesta do práce? začněte číst knihy, poslouchejte podcasty nebo sledujte, co se kolem děje
• nebaví vás práce? změňte ji, udělejte z kolegů kamarády, ať se máte proč těšit, nebo se práci naučte mít rádi

Všechna tahle rozhodnutí jsou čistě na každém z nás. A je fajn si u všeho pravidelně připomínat, proč to děláte, protože tak snadněji udržíte motivaci danou činnost dělat. Možná znáte metodu 5x proč, která jde do hloubky toho, proč člověk něco dělá. Když třeba aplikuju tuhle metodu na zmíněný redesign mého webu, dojdu po 5. proč k tomu, že chci mít více volného času, abych mohl dělat více věcí zadarmo, třeba točit videa o Notionu.

Prioritizace a plánování času

Znáte experiment s nádobou, do které dáte nejdřív velké kameny, potom vyplníte mezery menšími oblázky a nakonec vyplníte zbývající mezery pískem? Podobně byste měli přistupovat i k plánování svých aktivit. Pokud nasypete do kalendáře všechny ty drobné minuty trávené třeba na sociálních sítích, kam chcete nacpat důležitější úkoly nebo třeba delší volnočasové aktivity typu přečtení knihy?

Pokud víte, které aktivity vám přinášejí radost, smysl a štěstí, a taky které činnosti naopak ne, je dobré podle toho uspořádat jejich priority při plánování kalendáře. Každý z nás má nějaké povinnosti, které nelze vynechat, takže by měly být tím prvním, co do svého kalendáře dáte.

Poté přichází čas na přidání toho, co dělat chcete, ale u čeho si teď možná často stěžujete, že na to nemáte čas. Zařaďte do programu to, co pro vás má nějaký smysl nebo vás baví. A ideálně rozložte tyhle aktivity do celého týdne rovnoměrně, protože menší radost každý den je v součtu lepší než jedna velká radost najednou.

Důvodem pro rozložení aktivit je tzv. hédonická adaptace. Zatímco první kousnutí do čokolády vás hodně potěší, každé další vás bude těšit méně a méně, protože budete čím dál víc přejedení. Pro překonání této adaptace se také hodí uvědomit si omezený počet, kolikrát ještě to něco v životě budete dělat.

Opakem jsou aktivity, které vás nebaví, a ty je lepší spojit k sobě a řešit najednou. Zatímco třeba na nový díl seriálu se budete těšit každý den, menší úklid domácnosti každý den místo jednoho většího vám přinese zbytečně pravidelný neklid. Podobné domácí práce si ale i tak můžete zpříjemnit, co třeba si pustit k úklidu podcast a na onu rutinní činnost ani nemyslet? Po dokončení je fajn mít naplánované zase něco pozitivního, co vám zvedne náladu.

A pokud vám v kalendáři nějaký čas i po tomhle zůstane, nakonec jej vyplňte tím nejméně důležitým nebo zábavným (třeba nekonečné emaily), příp. ten čas nechte volný a klidně nedělejte vůbec nic.

Štěstí je volba, protože si můžeme vybrat, jakým způsobem trávíme svůj čas. Daleko větší vliv má soustředění se na to, co děláme, než co děláme. A je pouze na nás, abychom si správně vybrali a věnovali čas tomu, co nám skutečně přináší radost a naplnění.