Jak mít rád svou práci?

Blog / Dála Musil – 13. září 2019

Spousta lidí by šla ráda za svou vášní, protože si myslí, že je to správná pracovní cesta - budou se živit tím, co je baví. Někdy to tak bude, ale v drtivé většině případů nikoliv. Jste-li v situaci, kdy vás práce nebaví, co takhle zjistit jak na to, abyste svou práci rádi měli?

Cesta k tomuto článku

Podobně jako loni v létě jsem i teď v srpnu narazil díky jednomu z podcastů, co poslouchám, na zajímavou knihu od Melvilu. Před rokem to bylo Proč spíme, letos kniha "Tak dobří, že vás nepřehlédnou" od Cala Newporta. Její myšlenka je taková, že člověk nemá hledat pracovní štěstí, ale vytvořit si ho tím, jak k práci přistupuje. A když se zpětně ohlédnu i za svou pracovní kariérou, dává to smysl. Tak pojďme na to.

Proč nejít za svou vášní

Protože to není dobrá cesta. Byť třeba Steve Jobs ve svém slavném proslovu tuhle cestu radil, ani on sám po ní nešel. Nebyl fanda do technologií, viděl ale se Stevem Wozniakem příležitost a chytil se jí - a svou práci v Applu v podobě budování produktů, které lidem zjednodušují život, si postupně zamiloval. Ono pracovní nadšení totiž potřebuje čas - když budete dělat nesmyslnou práci a nebude se ona ani vy zlepšovat, nikdy takovou práci nebudete mít rádi. Druhá věc je, že je důkladně potřeba rozlišit, zda není vaše vášeň jen volnočasovým zájmem. Dá se na tom vůbec nějak vydělat? Bude někdo chtít zaplatit za to, co byste dělali?

Neriskovat, ale zkoušet

Jasně, jsou věci, které třeba dopředu nevíte. Ale i proto se nebojte bez většího riskování své nápady zkoušet, řešit vše jen teoreticky nemá smysl. Vytvořte něco a ukažte to světu, nebo si založte živnosťák a zkuste podnikat na vedlejšák při zaměstnání (tak jsem třeba začínal já). Pokud si myslíte, že máte co nabídnout, zkuste to, ať je to cokoliv - kdo ví, kam vás to nakonec zavede. Vždy získáte minimálně užitečnou životní zkušenost a příjemný pocit, že jste se nebáli.

Co naopak nezkoušejte jsou razantní a nepromyšlené kroky. Odejít úplně ze zaměstnání jen tak z plezíru s tím, že váš pracovní nápad bude nepochybně fungovat, by mohla být finančně a tím i životně dost nepříjemná zkušenost. Ostatně třeba o realitě a představách vlastního podnikání jsem také psal. Na velká rozhodnutí je důležitý správný čas a dostatečné pracovní schopnosti.

Kdy člověka práce baví?

Pokud se potkají všechny následující důvody, máte zaděláno na dokonalý job:

• autonomie: máte dostatečnou volnost a kontrolu nad tím, co děláte
• kompetence: jste nesmírně dobří v tom, co děláte
• vliv: můžete ovlivňovat důležité věci své firmy/byznysu
• sociální vazby: pracujete s lidmi, s nimiž vás práce baví
• mise: tvoříte něco hodnotného, možná průlomového

U autonomie se ještě zastavíme. Ona pracovní svoboda totiž znamená na druhou stranu odpovědnost. Je hezké pracovat kdy a jak chcete, ale pokud zároveň nemáte výsledky, je to špatně. Proto je potřeba se neustále v práci zdokonalovat. Když se tyhle dvě stránky spojí, získáte samozřejmě i daleko větší vliv na celkové dění. Větší angažovanost vás pak dovede také k pocitu naplnění, tedy větší spokojenosti.

Co když vás práce nebaví?

Pak je dost možné, že to není onou prací, ale vámi (byť svádět vše na okolnosti je samozřejmě snadnější). Zkuste se na práci chvíli nedívat s otázkou, co vám dává, ale naopak co vy dáváte jí. Jste opravdu dobří a zaujatí do toho, co děláte, nebo jen potřebujete peníze, a tak si to chodíte odsedět? Pracovat správně je důležitější a smysluplnější než najít správnou práci.

Je důležité být co nejlepší

Základem pro práci, která vás baví, je tvorba tzv. kariérního kapitálu. Přeloženo do běžné řeči - buďte ve svém oboru tak dobří, jak jen to jde. Čím budete lepší a zkušenější, tím více volnosti dostanete (resp. nečekejte větší pracovní svobodu, pokud na to nemáte), tím větší bude váš pracovní vliv a v neposlední řadě to taky bude nejspíš znamenat víc peněz :-). Nemyslete si, že lidé, co mají z vašeho pohledu skvělou práci, se k ní dostali jen tak.

Čím lepší budete, tím lepší jsou vaše vyhlídky (logicky i tehdy, když zkusíte rozjet vlastní byznys) a tím méně je konkurentů, co dělají to samé. A jestli i přesto toužíte přece jen po změně, zamyslete se, v čem jste opravdu pracovně dobří a kdo by to mohl potřebovat (a vyvarujte se úplným změnám oboru, jestliže v nich nemáte dostatečný kariérní kapitál).

Jestli nějaký kapitál budujete zjistíte snadno - odvádíte teď lepší práci než před pár lety? Skrývá se to i v maličkostech - když si vezmu třeba své starší články na blogu, nejsou dle mého tak dobré, jako ty novější - můj znalostní kapitál byl tehdy menší. A o tom to je. Takže jak to máte vy?

Zlepšujte se záměrně

Dělat něco navíc není snadné, obzvlášť když musíte vzdorovat jiným aktivitám odvádějícím vaši pozornost, ale je to důležitý předpoklad k tomu, abyste nakonec dělali práci, kterou budete mít rádi. Čím víc se budete učit a zlepšovat, tím větší budou i vaše dovednosti a zkušenosti (= kariérní kapitál), a snadněji se tak dostanete mj. k větší pracovní svobodě. Jestliže jste zakrněli na "přijatelné úrovni" a nechcete se posouvat dál, pak si práci nejspíš nikdy nezamilujete.

Jak na to? Zajímejte se, studujte do hloubky, zlepšujte svou práci až na hranici svých možností, sledujte co se děje (ne pouze tehdy, když je to potřeba) - zkrátka buďte proaktivní. Svůj "trénink" si ideálně i zaplánujte, a pokud své výsledky můžete někomu ukázat, udělejte to, ať máte zpětnou vazbu - díky ní pak totiž můžete růst. A pamatujte - vlastní rozvoj patří v Eisenhowerově matici do kolonky Důležité, tudíž by měla mít přednost před vším Naléhavým, ale Nedůležitým.

Bude vaše kariéra misí?

Na vše dříve zmíněné nakonec navazuje vaše možná pracovní (potažmo životní) mise - ono známé "chci změnit svět". I bez toho však můžete mít svou práci rádi, takže tohle je už taková třešnička pro ty, co si zamilovali neustálý rozvoj. Každopádně vězte, tuhle svou misi klidně můžete začít pomalu a díky malým krůčkům nakonec dosáhnout velkých věcí. Je-li váš cíl třeba zlepšit někomu život, začnete drobným projektem, kurzem či službou. Pokud to dává smysl a přitáhne to lidi, možná se nakonec dostanete tak daleko, jak vás to ani ve snu nenapadlo.

Jak to mám já

Od dětství jsem rád psal povídky, o pár let později jsem začal i fotit. Nic z toho ale teď nedělám víc než pro zábavu - obzvlášť v případě literární tvorby by totiž bylo zatraceně těžké se tím pracovně uživit (focení sice nabízím, ale je to pro mě velmi okrajová záležitost). Místo toho dělám marketing a design, obory, ke kterým jsem se dostal od PR a copywritingu, což jsem začal dělat po vysoké škole (žurnalistika) ve své první práci. Jak vidíte, je tam určitá profesní návaznost.

Nejen díky tomu můžu říct, že práce, kterou dělám v posledních cca dvou letech, mě naplňuje zatím nejvíc. Vím, v čem jsem dobrý a co si na mě klienti cení, zároveň mám tedy dost autonomie a navíc pracuji s lidmi a pro lidi, co jsou fajn. Protože pracuji na volné noze, mám i obecně hodně volnosti a kontroly nad tím, co, kdy a jak dělám. A jelikož mě toho vždycky bavilo hodně, sleduji co se kde šustne a snažím se vstřebávat užitečné informace a zlepšovat ve všem možném. Práce mě zkrátka baví přesně z důvodů, které Newport ve své knize zmiňuje.

Jsem moc rád, že jsem mohl dnešní článek sepsat, a budu ještě radši, pokud tenhle článek třeba zrovna vám otevře oči a vy si nakonec zamilujete svou práci. Stačí pro to nakonec vlastně "pouze" dostatek dřiny a odhodlání :-)