Jak být výkonnější a přitom mít více volného času

Blog / Dála Musil – 7. března 2025

Občas se mnou nějaká kniha zarezonuje a přesně to se povedlo Časotvorbě. S Tomášem Vachudou máme z pohledu pracovních chyb podobnou minulost, takže mi přišlo, jako kdyby byla kniha psaná přímo pro mě. Hlavní téma? Pracujte méně, abyste měli energii a byli výkonnější, takže pak vše stihnete rychleji a budete mít více volna.

Knih čtu hodně, avšak největší užitek z nich mám tehdy, když o nich pak sám píšu a přitom si utřídím myšlenky. Zejména v první polovině téhle knihy jsem zažil hodně aha momentů (nejen proto, že je kniha podložená velkou řadou studií a zajímavostí) a byť jsem původně tenhle článek neplánoval (myslel jsem, že to shrnu do pár tipů jako v tomhle souhrnu s tipy z 40+ knih), nakonec se to rozrostlo do podoby samostatného článku. Tak pojďme na to.

Dřívější chyby

Podobně jako Tomáš jsem dříve rád sledoval příběhy úspěšných a nejen kvůli financím se snažil dávat práci velkou prioritu. Bavilo mě pracovat, zlepšovat se, a na dotaz "co tě baví" jsem často odpovídal, že práce. Trávit čas nicneděláním nebo zábavou? Jenže to je neproduktivní čas, pojďme radši dělat něco užitečnějšího, co pak můžeme vyfakturovat...

Jednu z dovolených jsem také pojal ve stylu posbírat co nejvíc zážitků za co nejkratší čas, protože jsem na to měl jen pár dní, nemohl jsem si přece vzít delší volno, že jo? Za 4 dny jsem projel vybraná místa v Rakousku, Slovinsku, Itálii a Německu. Bavilo mě to, viděl jsem krásnou přírodu, ale neměl jsem čas vydechnout (podobnou cestu jsem si pak dal znovu a pomaleji, bylo to lepší).

Když to všechno vidím zpětně, bylo to celé samozřejmě nesmyslné. Větší zklidnění přinesly až další roky, byť tomu také předcházely částečně zdravotní problémy, protože jsem si neustále nakládal více, než bych měl. Jak funguju dnes a proč dávám velký důraz na klidnou práci jste si mohli přečíst v posledních článcích - pohodovější život díky minimalismu a co a jak dělám pro efektivitu a produktivitu.

O nedostatku času

Na začátku knihy se mi líbila věta Janky Chudlíkové o tom, že věcem, lidem a činnostem nevěnujeme svůj čas, ale svůj život. Když už to děláme, neměli bychom to tedy dělat pořádně? Spoustu věcí dnes měříme časem, a čím ho máme méně, tím více jej nechceme ztratit. Musíme pak spěchat, což zvyšuje zahlcení a vzniká zbytečný stres. Hůře spíme a jsme více unavení, následně nestíháme a snažíme se opět zrychlit, takže se točíme v kolečku, které nám zhoršuje život jako takový. Pokud budeme mít dostatek energie a tím pádem času, můžeme zpomalit, budeme fungovat lépe a navíc si víc užívat cokoliv. A právě o tom je Časotvorba.

Produktivita vs. efektivita vs. výkonnost

Aby mohl být člověk produktivní a efektivní, musí být nejdřív výkonný. Bez energie a vhodného rozpoložení totiž nedokážeme pracovat tak dobře, jako jsme když jsme odpočatí, klidní a soustředění. Co mě hodně trklo je vnímání dnů odděleně vs. propojeně, tzn. buď z každého dne vymáčkneme maximum bez ohledu na zítřek, nebo budeme pracovat rozumněji s ohledem na to, abychom zítra nebyli úplně bez šťávy. Pracovní týden totiž většinu dní jedu v té první variantě a pořádný relax mám až o víkendu. Přitom třeba při sportu je to jasné, víte, že je potřeba mezi výkony dostatečný odpočinek.

Obecně je produktivita o tom, abychom dosáhli co nejvíce výsledků, zatímco efektivita znamená práci co nejsnadnější a nejrychlejší. Hodně se mi líbil tenhle obrázek ↓

Efektivita totiž umožňuje vybrat si mezi více výsledky nebo volným časem a já sám jsem bohužel často ten typ vpravo dole. Pokud stihnu vše, co jsem měl naplánované, začnu odbavovat úkoly na další dny, abych si udělal více volna v těch dalších dnech. Jenže když to další den dobře odsýpá, zase dělám úkoly dopředu... a ve finále zvolním až na konci týdne, kdy se asi i kvůli víkendu cítím nejvíc v pohodě.

Proč řešit energii?

Pracovat méně hodin na 100 % je daleko lepší než více hodin na 50 %. Unavení pracujeme pomaleji, přitom se musíme víc snažit, o to jsme unavenější a méně výkonní. Delší práce nepřinese nutně více výsledků. Energie nám dovoluje pracovat v nejlepší formě. Zvýší výkon, ten zvýší efektivitu a to nám vytvoří volný čas, pokud si jej nezaplácneme další prací. Méně práce znamená větší odpočinek, tím lepší výkon a zkrácení pracovní doby další den = rychlejší výsledky za méně času.

Aby využití energie pro výkon a volný čas fungovalo ideálně, jsou nutné dva přepoklady - jednak být placeni za výsledky a ne za čas. Mnohdy se neproplácí kvalita ani kvantita, ale strávený čas, takže čím jsme efektivnější, tím méně vyděláme (proto má mimochodem spousta lidí vysokou hodinovou sazbu, i já ji pravidelně zvyšuju vzhledem k tomu, jak zrychluju veškerou práci).

Druhý předpoklad je flexibilita, tzn. že zkrátka můžete skončit dříve, pokud máte vše hotové. Jestli tak musíte někde sedět přesně svých 8 hodin, dopadnete při efektivní práci nejspíš stejně jako já, tzn. budete řešit úkoly dopředu, abyste něco dělali.

Jaká je ideální pracovní doba?

8hodinová pracovní doba mohla být v pořádku dříve, hlavně když šlo o fyzickou práci. Duševní práce ale dnes vyčerpává jinak. Soustředíme se, rozhodujeme, řešíme problémy, k tomu spěcháme, stresujeme se, vyčerpávají se emoce... a v součtu toho všeho je práce hlavou dnes v mnoha ohledech náročnější než fyzická. Každý má trochu jiný limit, každopádně 5 až 6 hodin denně je určitě lepší než 8 hodin, 4 dny jsou také lepší než 5. Pokud můžete, klidně zkuste zkracovat, ať najdete svůj ideál.

Líbil se mi i tip Jirky Benedikta, že pracuje intenzivně mezi 8-13 a potom má buď komplet volno nebo si dává nepovinnou práci, tzn. třeba sepisuje nápady, zkouší digitální aplikace, experimentuje. Podobným způsobem jsem loni také začal pracovat, byť si experimenty nebo appky dopřávám v libovolném čase, když na ně mám chuť a cítím, že to bude pro mou práci do budoucna užitečné.

Zároveň je potřeba na konci toho všeho se umět od práce odpojit. Zatímco u tělesné práce zátěž na konci pracovní doby skončila, dnes určitě i mnohé z vás trápí myšlenky na práci po jejím konci, což nám narušuje odpočinek. Mě třeba do volna přepne odpolední venčení, jízda na kole apod., každopádně čím víc se ona aktivita liší od toho, co děláte v práci, tím lépe.

Pozor na přílišnou únavu

Každý člověk má určitou hranici počtu hodin, po jejímž překročení si nedokáže dostatečně odpočinout a o to horší výkon podá následující den. Nedostatek volna znamená i přesun únavy, která se sčítá, takže jsme s každým dalším dnem, týdnem či měsícem méně výkonní, práce je náročnější a více nás vyčerpává. Únava se hromadí, takže pokud se hodně těšíte na víkendy či dovolenou, únava může být důvodem. Jestli odpočinek dlouhodobě vynecháváte, můžete nakonec zcela vyhořet.

Pokud vás únava trápí, začnete prodlužovat svůj odpočinek, ať máte více energie. Odpočinek není odměna za práci, je to příprava na další práci. Kdo nestíhá, mylně věří, že odpočinek povede k většímu nestíhání. Reálně ale kratší práce = delší odpočinek = méně únavy = vyšší výkon = více volného času.

Je dobré zároveň vědět, že únava neznamená, že dojde veškerá energie. Máme totiž různé zdroje / baterie (v základu duševní a fyzické) a nikdy neunavíme všechny. Můžeme unavit třeba pozornost a hlavu, ale i po náročném pracovním dnu si zvládnete jít zasportovat a tahle aktivita vás částečně nabije.

Jak si odpočinout?

Základem odpočinku je změna. Čím více se do něčeho ponoříme, tím lépe se "vypneme", čili třeba sport je daleko efektivnější než nenáročné sledování seriálu. Fungovat můžou dokonce i domácí povinnosti, protože se nejspíš hodně liší od toho, co v práci děláte. Obecně střídejte činnosti tak, abyste vždy dobíjeli zdroje, které vybilo to předchozí.

U fyzických činností pomáhá i spánek, nicméně méně funguje u duševní práce. Už před spaním bychom měli odpočívat, abychom nebyli ráno unavení. Únava totiž přetrvává téměř nezávisle na spánku. Proto se můžeme probudit vyspalí a pozorní, přesto neodpočatí. Dostatečný odpočinek je základ k lepšímu dni a práci, návazně dobrý den dodá opět pozitiva pro volnočasové aktivity.

Logicky vzhledem ke zmíněnému se tak vyhněte i práci o víkendu nebo o dovolené, místo toho odpočívejte a pročistěte hlavu. Nevím, jak vy, ale já zejména při delším volnu dostávám nejlepší nápady a těším se, až je zase budu moci realizovat, zatímco v běžném týdnu to často vidím jen jako další povinnosti pro zbytek týdne.

Proč se toulat v myšlenkách

S obnovou energie, ale i příchodem nápadů nám pomůžou i věci typu bloumání venku, ideálně v přírodě. Při práci zaměřujeme a řídíme svou pozornost na problémy, které řešíme, přesto mnohdy dané nedokážeme vyřešit. Pak jdete na chvíli někam ven, dané neřešíte, a heuréka, všechno vám najednou docvakne (u mě často při venčení). Důvodem je, že svou pozornost nasměrujeme dovnitř sebe. Hlavou se honí mnohé myšlenky a tohle volné plutí nás obnovuje a zároveň mnohé zjevuje.

Tohle funguje mimochodem i při čtení knih a to hlavně fikce. Zatímco čtete, v hlavě se vám skládá obrázek celého světa a příběhu. Jednak jste v pohodě, protože jste "někde úplně jinde", druhak cokoliv v představách vidíte, může spustit asociace související s reálným životem. Pointou je v obou případech dát si od daného dostatečný odstup díky rozptýlení.

Zmíněné může fungovat i během pauz, ať už přerušíte dlouhý blok pracovního soustředění a trochu si zaprokrastinujete (klidně na sociálních sítích), nebo si dáte od problému na den oraz. Při soustředění totiž vidíme jen to, co vidět chceme, až ono rozptýlení a odpočinek nás otevře novým vjemům a vhledům.

Jak zlepšit svůj odpočinek?

1) Říká se, že pokud máte práce nad hlavu, znamená to, že nemáte dostatečně stanovené priority. Chcete více volna na odpočinek? Pak z toho udělejte prioritu. Začít můžete třeba tím, co já sám dělam díky psovi už řadu let, a sice že pracovní doba má jasně stanovený konec. Vhodné je taky změnit vnímání konce dané doby. Já třeba vím, že končím v 16, takže nezačnu "dodělávat" v 15:50, ale všechny nutné věci řeším cca do 15 hodin a pak jen "udržuju" - odpovím na nezodpovězené e-maily, podívám se co mě čeká zítra apod.

2) Druhá účinná možnost je omezit dny, kdy člověk pracuje. Tomáš pracuje pouze pár hodin 4 dny v týdnu, já jsem třeba omezil pátek, kdy už neřeším až na výjimky klientskou práci, ale uzavírám týden, "pracovně si hraju", plánuju další týden a vyzvedávám po o dceru ze školky. Tomáš doporučuje dát klidně celou volnou středu a mít tak jakoby pouze pondělky a pátky, což je myšlenka, kterou plánuju vyzkoušet.

3) Možností zkrácení dnů je hodně, klidně začít třeba s volným půldnem a nebo delší polední pauzou, a uvidíte, jaký vliv to na vaše výkony bude mít. Já zavedl loni s nástupem dcery do školky delší oběd, protože jsem se cítil příliš ve stresu, když jsem měl práci nacpanou kolem krátké pauzy. Teď si k obědu dám seriál a klidně dokoukám celý jeden díl, nebo zapnu na chvíli nějakou krátkou hru na mobilu.

4) Dalším užitečným tipem je omezit, co děláme. Proč přeplňovat kalendář úkoly? Naplánujte, co je reálné stihnout. Když budete mít volný čas a stále energii, odbavte něco dalšího, co máte v plánu na další den. Nereálný plán vás ale vystresuje ještě předtím, než se do toho pustíte, takže si neodpočinete určitě.

5) Úkoly můžete taky odsouvat. Sám jsem o tom psal v už zmiňovaném článku o minimalismu, protože práce prostě neuteče. Vždycky bude co dělat a naučit se práci odsouvat, resp. dávat si delší a pohodovější termíny se vyplatí. Jestli chce někdo něco ASAP, je na vás, jestli to pro něj uděláte, nebo uděláte něco (volno) pro sebe. Ve finále budete díky volnu efektivnější a nejspíš pak dodáte i lepší výsledek.

6) Odmítat můžete i nepřímé úkoly. Něco, co táhne pozornost s dojmem, že bychom to měli řešit. Nereagovat na každý komentář nebo příspěvek na socialu, neodpovídat na každý e-mail, nečíst každý článek nebo neposlouchat každý podcast, nejít na každou akci nebo nedělat, co dělají všichni ostatní, jen proto, že to dělají. Každé ano čas bere, každé ne čas tvoří.

7) Velmi užitečné je také sdružovat úkoly k sobě, abyste nemuseli přeskakovat mezi různými typy úkolů a příliš zaměstnávat hlavu přesunem. Pokud jdete odpovědět na e-mail, odepište rovnou na všechny e-maily. Jdete koukat na nějaké weby? Udělejte to hned za sebou. Máte podobné drobné úkoly? Naplánujte je k sobě.

8) Anebo třeba zvyšte svou nedostupnost. Zkraťte dobu, kdy reagujete na e-maily nebo si nastavte na telefonu režim nerušit (já mám třeba trvalé vypnuté zvuky a notifikace mi chodí jen z důležitých míst). Pokud byste neměli vnitřní klid, třeba z toho, že klient na něco čeká a nedokáže vás sehnat, odevzdejte mu rozdělanou práci, ať vidí posun nebo vám dá feedback. Přehodíte míč na něj a budete si moci více oddechnout.

9) Chcete odpočívat, ale nemůžete? Pak se zkuste od práce aspoň trochu vzdalovat díky věcem, které jsou částečně práce. I pár minut může pomoct. Vzdělávejte se, experimentujte, plánujte, tvořte si šablony, pročistěte dokumenty, vyřešte nějakou drobnost, která vás dlouhodobě štve a pořád ji odkládáte... v součtu udržujte se, ale tak, aby toho na vaši hlavu nebylo moc.

10) Tip od Pavla Mináře aneb mějte každý týden jednu půldenní rezervu v kalendáři pro případ, kdyby se něco (ne)stalo. Něco nestihnete, klient dodá pozdě podklady, nedaří se vám něco vymyslet... rezerva v kalendáři vám v tomhle přinese klid a máte jasně daný prostor, kdy dané dotáhnout.

Proč práci pravidelně pauzovat?

Odpočinek, energii i myšlenky přinesou i pravidelné pauzy v rámci práce. Bohužel spousta z nás asi vnímá takovéto zakořeněné, že se odpočívá až po práci za odměnu. Já osobně jsem hodně let takové pauzy podobně jako Tomáš vnímal jako flákání. Jak ale vyplývá z výzkumů, pauzy naopak práci urychlují. Přestávky vám dovolí úkoly dodělat dříve, než když je budete chtít zvládnout na jeden zátah.

Dlouhá práce nejenom bere čas, ale i zhoršuje výsledky. Pauza je restart, který obnoví naši hlavu, brání hromadění únavy během dne a umožní čerstvý pohled, jak už jsem psal výše - díky rozptýlení třeba přinese nápad nebo řešení toho, co nám předtím nešlo. Ideální je tak střídat soustředění a rozptýlení pravidelně a plánovaně. Časy se u lidí liší, ale více než 60-100 minut bez pauzy bývá strop.

Pauzy jsou dobré i ve flow, protože i v něm nás únava zpomaluje. Typicky to třeba v mém případě znamená, že jsem do práce hodně zažraný, ale zaseknu se. Přestože jasně vím, že odpověď / řešení znám, tak ho kvůli únavě nedokážu dostat ven. Nebo hledám chybu a nedokážu ji najít, a typicky to pak bývá nějaká absolutní základní blbost, kterou mě vůbec nenapadne prověřit.

Že byste si měli dát pauzu možná poznáte i sami podle příznaků, třeba když přemýšlíte nad něčím úplně jiným, máte dojem nestíhání nebo jste otrávení a štve vás, co děláte. Zastavte se včas, ideálně dejte pauzu ještě předtím, než dorazí samotná únava. Pauza by měla fungovat jako prevence, ne jako léčba.

Vyplatí se větší úsilí?

Zajímavý paradox je úsilí. Byť můžete mít dojem, že čím víc se snažíte, tím výkonnější jste, je to právě naopak - úsilí vás zpomaluje. Zvyšuje stres, zhoršuje náladu, snižuje energii a chuť usilovat. Čím více to děláme, tím horší jsou výsledky. Proč? Protože úsilí je rozdíl mezi nároky a našimi schopnostmi. Čím složitější pro nás daná věc je, tím více se musíme snažit.

Hezky to v knize ilustruje příklad s nošením těžké tašky do schodů. Silný člověk ji vynese v pohodě, rychle a bez zbytečného úsilí. Slabý člověk se bude muset daleko víc snažit, bude pomalý a vyčerpá se. A to přesto, že jeho úsilí bylo daleko větší než u silného člověka.

Klasika na závěr - jídlo, pohyb, spánek, meditace

Druhá část knihy se věnovala tématům, které už mám hodně načtené z jiných knih, takže to tady vezmu jen ve stěžejních nebo zajímavých bodech:

• zdravý životní styl je dlouhodobá drtivá převaha zdravých voleb, negativa se sčítají rychleji
• vhodné jídlo udrží stabilní energii po celý den a bez vedlejších účinků
• nepotřebujeme pro obnovu energie svačit, stačí si dopřát pauzu
• více kalorií neznamená pro hlavu více energie, nadmíra kalorií energii snižuje
• nejlepší jídlo? přírodní nezpracované potraviny, pro menší výkyvy energie více vlákniny
• ráno je ideální snídat nejdříve hodinu po probuzení, vyhnout se jednoduchým sacharidům
• můžete i nesnídat, příp. snídaně v 10-11 zeslábne hlad a celý den se budete cítit sytě
• čaj a káva oslabují vstřebávání živin z jídla, hlavně železa - pokud je pijete, radši mimo jídlo
• více pohybu a cvičení znamená více energie na práci a následně více volného času
• cvičit je lepší ráno, i bez snídaně máte dost energie, cvičení k večeru může zhoršit spánek
• nevyplatí se spát méně hodin, čas navíc totiž nevyváží menší energii a výkonnost
• ospalost je potřeba spánku, přijde nezávisle na výkonu a zmizí po vyspání - ospalost není únava
• únava je potřeba odpočinku, přichází až po výkonu a dá se ji zbavit i bez spánku
• ospalost změříme podle rychlosti usnutí - pokud spíte 5 min. po zavření očí, byli jste silně ospalí
• je důležité nejen pro spánek dostatečně větrat, vyšší CO2 obecně zhoršuje spánek
• s meditací můžete začít zlehka třeba 1 minutou denně - nic nedělejte, jen zhlukoba dýchejte

Tenhle článek jsem psal 1 pracovní den, vzal si v průběhu několik pauz, ale po dopsání se stejně cítím unavený. Jdu odpočívat, abych dobil energii pro další dny. Snad vás aspoň něco inspirovalo. A pokud se vám toho líbilo hodně, neváhejte si Tomášovu Časotvorbu přečíst celou.