Tipy z knih nejen o osobním rozvoji

Blog / Dála Musil – 6. června 2024, aktualizace 28. listopadu 2024

Různé tipy a rady z knih o osobním nebo pracovním rozvoji jste si u mě na blogu už mohli přečíst hodněkrát, protože jsem k mnoha knihám psal samostatné články. Dnešní článek bude trochu jiný - pokryju v něm totiž nejlepší tipy (bude jich přes 300+) z mnoha dalších knih (30+), na které se sólo zatím nedostalo.

Než se pustím do nových tipů, připomeňme si všechny knihy, které měly samostatné články nebo mě k napsání daného článku hodně inspirovaly (seřazeno od nejnovějších článků):

• Ještě to promysli aneb nebojte se změnit názor (A.Grant: Ještě to promysli)
• Jak být v životě šťastnější? (C.Holmes: Šťastnější)
• Životní čas je omezený. Využíváme ho správně? (O.Burkeman: Čtyři tisíce týdnů)
• Jak omezit starosti ve svém životě (D.Carnegie: Jak se zbavit starostí a začít žít)
• Co ovlivňuje kvalitu našich životů? (T.Hajzler: Dobrý život ve stínu konzumní společnosti)
• Jak účinně komunikovat a vyjednávat o čemkoliv (C.Voss: Nikdy nedělej kompromis)
• Jak mít v práci současně pohodu i výsledky (J.Fried a D.Hansson: V práci nemusí být blázinec)
• Jak mít rád svou práci? (C.Newport: Tak dobří, že vás nepřehlédnou)
• Spánek. Životní potřeba, kterou podceňujeme (M.Walker: Proč spíme)
• Hledání ideální práce (J.Williams: Jak dělat, co vás baví, a dostat za to zaplaceno)
• Řešte problémy díky efektivnímu myšlení (E.Burger: 5 elementrů efektivního myšlení)
• Poznejte účinné způsoby, jak být efektivnější (S.Covey: 7 návyků skutečně efektivních lidí)
• Podnikat můžete snadno i minimalisticky (J.Fried a D.Hansson: Restart)
• Umění účinné komunikace. Ovládáte ji naplno? (D.Carnegie: Jak získávat přátele a působit na lidi)
• Introverze vs extraverze. Jak využít své vlastnosti? (S.Cain: Ticho)
• Recenze knihy Ticho od Susan Cain aneb o síle introverze (S.Cain: Ticho)

Tipy na další chytré knihy jste pak mohli najít také ve 2 článcích právě na tohle téma. První z roku 2015, druhý pak z roku 2020, který nadále pravidelně aktualizuju. A když jsme u toho, víte, co se mi z knih povedlo snadno zavést do života?

A teď už pojďme na nové tipy, řazené abecedně dle příjmení autora.

Obsah

• David Allen: Mít vše hotovo
• Petter Attia: Přežít
• Erik Brynjolfsson: Druhý věk strojů
• William Burnett: Designérem vlastního života
• Dale Carnegie: Jak působit na druhé při obchodním jednání
• Ryder Caroll: Metoda Bullet Journal
• Robert Cialdini: Před-svědčování
• Erica Dhawan: Digitální řeč těla
• Filip Dřímalka: HOT
• Filip Dřímalka: Budoucnost nepráce
• Angela Duckworth: Houževnatost
• Elissa Epel: Zhluboka se nadechni
• Tim Ferriss: Nástroje titánů
• Tiago Forte: Pořiďte si druhý mozek
• Sanjay Gupta: Bystřejší mozek
• Reed Hastings: Pravidlo žádných pravidel
• Daniel Kahneman: Myšlení rychlé, pomalé
• Austin Kleon: Ukaž, co děláš
• Austin Kleon: Jeď dál
• Mark Manson: Důmyslné umění jak mít všechno u pr**le
• James Nestor: Dech
• Cal Newport: Hluboká práce
• Tim O'Reilly: WTF - Co přinese budoucnost
• Satchin Panda: Cirkadiánní kód
• Daniel Pink: Prodávat je lidské
• Arnold Schwarzenneger: Buď užitečný
• Kim Scott: Radikální otevřenost
• Kim Scott: Férová práce
• Robin Sharma: Mnich, který prodal své Ferrari
• Olivier Sibbony: Chystáte se udělat strašnou chybu
• Simon Sinek: Začněte s proč
• Simon Sinek: Nekonečná hra
• Kelly Starrett: Stvořeni k pohybu
• Derek Thompson: Hitmakeři
• Dan Tržil: Proti proudu
• Chris van Tulleken: Ultrazpracovaní lidé
• Meik Wiking: Hygge domov

David Allen: Mít vše hotovo

Pro mnohé je tahle GTD kniha absolutním základem osobní produktivity. Já ji poprvé četl až letos a přitom jsem zjistil, že jsem mnohé uváděné metody používal už dříve, aniž bych věděl, že jsou právě odsud. Příkladem je třeba pravidlo 2 minut, neboli pokud mi něco zabere jen chvíli, radši to rovnou udělám, než abych si to někam zapisoval a pak plánoval, kdy to budu dělat. Nebo že je dobré si velké úkoly rozsekat na co nejvíc malých úkolů. Anebo že je dobré udělat si seznam Někdy/možná, do kterého si dávám zejména různé nápady, u nichž si nejsem jistý kdy je dělat a jestli vůbec.

Další dobrý bod z knihy, který jsem já začal řešit už v minulosti hlavně díky inspiraci od Dana Gamrota, je týdenní review. Každý týden se mi v pátek objeví úkol s mnoha odrážkami, které postupně procházím, kontroluju, dokončuju... zkrátka uzavírám celý týden, abych měl čistou hlavu. Fajn tipem z knihy je třeba sdružit si úkoly podle typu nebo místa, kde je můžu dělat - čili pokud vím, že jdu do města, tak si naplánuju všechny související úkoly a schůzky na stejný den, abych nechodil xkrát tam a zpátky. Pokud mám volat 5 lidem, tak udělám všechny hovory hned za sebou.

Co jsem díky knize začal řešit jinak jsou moje větší osobní projekty, které si už nedávám do kalendáře (abych pak něco musel posouvat, pokud bych to nestihl), ale mám je všechny v jednom zásobníku. Tím pádem postupně odbavuju projekty za sebou a nemusím se stresovat z blížícího se termínu těch dalších, protože jdou na řadu až poté, co dokončím ten předchozí. Pokud si takový zásobník uděláte, je fajn si ke všem bodům napsat taky jednoznačný následující krok, který je potřeba v rámci nich udělat, abyste pak mohli snadněji naskočit do tempa.

Když pak něco dokončíte a je čas si vybrat něco dalšího, berte v potaz kontext (lze to zrovna teď a tady udělat?), kolik máte právě času (nedává smysl začít velký projekt 15 minut před koncem pracovní doby, ale e-maily vyřídit můžete), dostupnou energii (vyšťavení toho tolik nevymyslíte) a prioritu (tady už záleží na vašich potřebách). V knize najdete mj. tenhle hezký diagram, který většinu tipů hezky shrnuje.

Petter Attia: Přežít

Jedna z nejlepších knih o zdraví, která radí to nejdůležitější, co dělat zejména pro své pohodovější stáří. Obecné tipy jsou očekávané - více se hýbat, lépe spát nebo se starat o své duševní zdraví. Abych vypíchnul něco méně známého, Attia říká, že jedním z top faktorů pro lepší zdraví je síla úchopu a je proto fajn trénovat nošením těžkých věcí. Druhý důležitý faktor je rovnováha a doporučuje např. zkoušet něco zvedat a pak dávat zpátky tak, aby oboje trvalo stejně dlouho. Na podobném principu je dobré trénovat stoupání třeba na bednu či židli a ve stejné rychlosti slézání.

Erik Brynjolfsson: Druhý věk strojů

Věděli jste, že se dřív počítač říkalo lidem, protože dělali výpočty? To je jen taková perlička. To důležitější? Čím lepší jste v práci s technologiemi, tím větší náskok oproti ostatním můžete získat. Pokud nechcete být nahrazení stroji, zaměřte se na to, kde jste lepší než počítač (viz současná AI, která vezme snadněji práci lidem u počítače než těm, kteří pracují rukama). Zajímavý je také síťový efekt aneb čím více lidem se bude líbit, co děláte, tím více se to začne líbit i dalším (růst není lineární).

William Burnett: Designérem vlastního života

Jak si udělat život podle sebe? Tak třeba tím, že si přerámujeme pohled na problémy. Pokud na něco totiž nemůžeme vlastní činností zareagovat, není to problém, ale situace či okolnost a nemá smysl to řešit. Co mi pár dní zpátky hodně pomohlo pak byl tip pro zpětný pohled v rámci mého denního zápisníku (kde si značím co mě potěšilo a naštvalo) z pohledu energie.

Některé aktivity nám energii berou a některé dávají, což neznamená, že pozitivní jen dávají a negativní jen berou. Je proto fajn sledovat nejen, co vás baví a nebaví, ale snažit se i zbavovat věcí, které berou příliš energie s malým přínosem. Zároveň sledovat i prvky, které se zapisováním souvisí - o jaké šlo aktivity? V jakém prostředí? S kým proběhla interakce? Jakých věcí se to týkalo? Čím více informací budeme mít, tím lépe si můžeme naplánovat budoucí aktivity.

Dale Carnegie: Jak působit na druhé při obchodním jednání

Název o obchodu, ale většina toho byla o prezentacích. Nejspíš jste následující tipy už četli mnohokrát, ale proč si to nezopakovat:

• pokud máte trému, vybírejte si téma, které dobře znáte nebo ze kterého jste nadšení
• udělejte si vždy alespoň základní osnovu, ale zápisky nečtěte, mluvte vlastními slovy
• buďte opravdoví a konkrétní, mluvte o svých zkušenostech a o tom, co publiku nějak pomůže
• říkejte jen to důležité, vynechte zbytečné zahlcující detaily a odborné výrazy
• nejlepší prezentace je plná jednoduchých příkladů - ukazujte je už od začátku
• mějte na paměti hlavní myšlenku, která by se měla táhnout celou prezentací

Ryder Carroll: Metoda Bullet Journal

Bullet journaling pro mě není, ale tahle kniha byla z větší části o mnoha jiných tipech, zaujaly mě zejména 2. Pokud vám bere spousta věcí pozornost, sepište si do 3 sloupců 1) věci, na kterých právě děláte 2) věci, které byste měli dělat 3) věci, které byste chtěli dělat. Po sepsání si nechte to, co je důležité, nezbytné nebo smysluplné a zahoďte to ostatní. Druhým tipem je pak skvělá citace: "Pokud má problém řešení, nemá smysl si dělat starosti. A pokud řešení nemá, starosti nepomůžou." To zní fajn, že?

Robert Cialdini: Před-svědčování

Autor bestselleru Zbraně vlivu dal tentokrát dohromady knihu, která neradí jak se bránit manipulativním technikám, ale naopak jak je v komunikaci využít. Na začátku navažte pozitivní asociaci (reciprocita třeba v podobě laskavosti nebo získání oblíbenost tím, co máme společné), poté omezte nejistotu (rozhodnutí podpoří vaše důvěryhodná autorita nebo sociální schválení dalšími lidmi) a až poté je na řadě motivační podnět aka výzva k akci (měla by být důsledná, příp. s apelem na vzácnost a nedostatek).

Co dalšího Cialdini radí?

• když se člověk o něčem rozhoduje, hledá spíš fakta, která to potvrzují než vyvrací
• pokud o něčem budete hodně mluvit, ostatní to začnou považovat za důležité
• i drobné podněty na pozadí můžou mít nevědomě vliv na rozhodnutí
• člověk si lépe pamatuje věci, které nejsou dokončené (proto máme i rádi tajemství)
• mějte připravené protiargumenty, často vyzní silnější než argumenty
• nepoužívejte agresivní slova (např. poprat → dokončit, nástřel → návrh)
• nepoužívejte negativní asociace (slovo investice zní lépe než náklad)
• spíše si něco koupíme od někoho, s kým máme něco společné (lokalita, jméno...)
• pokud něčeho dosáhneme snadno, vznímáme to pozitivněji a přisuzujeme větší hodnotu
• pokud někomu něco dáme, pravděpodobně nám bude chtít dát něco na oplátku
• přiznání negativních věcí (třeba u produktu) hned na začátku zvyšuje důvěryhodnost
• podněty, se kterými se setkáváme opakovaně, na nás mají větší vliv
• když uvidíte dva lidi, důležitější vám bude připadat ten, komu vidíte do tváře
• paradox optimismu - čím jsme starší, tím jsme šťastnější, přestože jsme na tom hůře fyzicky

Erica Dhawan: Digitální řeč těla

Překvapuje mě, že se tohle téma neobjevilo daleko dříve - střet nejen generací kvůli tomu, jak internet a technologie změnily naši komunikaci? Tohle bude ještě dlouho aktuální. Kdybych měl vypsat všechny tipy z knihy, bude to na celý článek, tak vypíchnu čtyři z mého pohledu nejdůležitější body. Za prvé - pokud potřebujete s někým komunikovat, volte vhodný nástroj. Někdy se hodí sms, jindy telefon, jindy email nebo videohovor. Nesnažte se vyřešit vše s každým pouze vaším nejoblíbenějším způsobem.

Za druhé - uvědomte si, s kým komunikujete. S někým je v pohodě tykat a používat emoji, s někým to nepůjde. Jako u prvního bodu, nesnažte se jít svou jedinou cestou, ale pokud to lze, přizpůsobujte se různým příjemcům. Já jsem třeba zvyklý vždy s každým reagovat podle toho, jak začne. Tyká nebo vyká? Udělám totéž. Oslovení jménem nebo příjmením? Oslovím stejně. Používá smajlíky? Taky je použiju.

Za třetí - cokoliv řešíte, buďte věcní, konkrétní a srozumitelní. Něco vám není jasné? Řekněte to. Chcete, aby někdo něco udělal? Napište to tak, jak byste to řekli. Vysvětlujete něco složitého? Tak to zkuste jednoduše. Vždy by všichni měli vědět Kdo, Co, Kdy, Kde a Jak. Cílem by mělo být minimalizovat komunikaci, abyste v co nejméně "výměnách" vyřešili co nejvíc.

Za čtvrté - nedělejte ukvapené závěry z toho, pokud někdo reaguje jinak, než čekáte. Generace i pohlaví se liší, takže vykřičník od ženy může vyznít jinak než od muže, mladší generace nemá ráda tečky na konci, někdo nezvedá telefony. Zamyslete se tak předtím, než si na někoho uděláte chybně názor kvůli komunikačnímu nedorozumění - vzniknout může mnoha způsoby.

Filip Dřímalka: HOT

Jak už jsem říkal v pár rozhovorech, díky téhle Filipově knize jsem si uvědomil, že je možné se profesně věnovat digitálním aplikacím a vším, co s tím souvisí. Mně totiž práce s aplikacemi vždycky přišla samozřejmá a myslel jsem si, že to tak mají všichni, ale mýlil jsem se - a dnes jsem za tohle otevření očí velmi rád. Co se mj. dozvíte v HOT?

• že by firmy neměly zakazovat aplikace a používat jen vybrané, stejně tak nepracovat na starých a pomalých počítačích
• úkolem vedení firmy není používat co nejvíc aplikací, ale zjednodušit práci vlastním lidem
• při zavádění nových nástrojů nezapomeňte na pravidla, jak se co bude používat (metoda SPORT - Specifikace, Pilot, Onboarding, Retrospektiva, Týmová dohoda)
• chcete se naučit inovovat? zkuste vymyslet, jak byste jako konkurenti chtěli vlastní firmu zničit - napadnou vás teď nějaká vylepšení?
• je snadnější vymyslet nové produkty pro současné zákazníky než hledat nové zákazníky
• pro dostatečnou efektivitu je potřeba umět sdílet (dokumenty, soubory, poznámky), komunikovat (synchronně i asychronně) a spolupracovat (projekty, procesy, úkoly)
• méně času na cestách na schůzky znamená více času na opravdu důležitou práci (aneb remote je současnost, ne budoucnost)

Filip Dřímalka: Budoucnost nepráce

V dnešní době se k nepráci dá dostat čím dál blíž. Není to o tom, že bychom nepracovali vůbec, ale o tom, že si můžeme práci výrazně zpříjemnit, zjednodušit a zefektivnit, abychom z ní měli radost. Tahle kniha de facto popisuje to, čemu se dnes sám věnuju (mj. automatizace, Notion, no-code vývoj...). Co v knize najdete?

• neustále si připomínejte, jestli to, co právě děláte, nemůžete dělat nějak snadněji díky AI, procesům, automatizaci...
• nepalte čas na zbytečných úkolech a snažte se maximalizovat hodnotu ze stráveného času
• pokud něco tvoříte, zamyslete se, jestli to nebudete někdy dělat znovu, abyste si z toho rovnou udělali šablonu / mustr
• ptejte se sami sebe, co můžete dnes udělat proto, abyste měli zítra jednodušší práci?
• snažte se tvořit systém, který pokud možno pracuje za vás, a pak jej zjednodušujte, zdokonalujte a škálujte
• udělejte si digitální vizi - kdyby neexistovala žádná omezení, jak by vaše práce vypadala? co se změní a nezmění? dost možná je to reálné už teď
• zamyslete se, co a jak děláte - nedávalo by smysl místo několika samostatných školení udělat jedno, kde strávíte násobně méně času a vyděláte stejně?
• nebojte se dělat věci tzv. good enough, není potřeba mít vše vždy perfektní
• sdílejte s kolegy drobné tipy k čemukoliv, co vám ušetří byť jen pár vteřin denně
• u automatizace neřešte jen to, co nechcete dělat, ale i to, co automatizace (třeba v Make a Zapieru) zvládne rychleji než vy
• nebojte se imposter syndromu nebo že něco uděláte špatně, ostatní řeší hlavně sebe

V knize mimochodem najdete viz screen i zmínku zkratky, kterou jsem tvořil na iOS. Ke stažení je kdyžtak tady, poklepání doladíte v Nastavení → Zpřístupnění → Dotyk → Klepnutí na zadní stranu → vyberete danou zkratku. A pak už jen stačí klepnout, což spustí nahrávání audia. Nahrané se pak samo převede na text, uloží do připomínek (nezapomeňte si vybrat správný seznam) a v nastavený čas vám pošle upozornění.

Angela Duckworth: Houževnatost

Proč někdo uspěje a někdo ne? Jak se zdá z téhle knihy, nejdůležitějším prvkem pro úspěch je houževnatost neboli schopnost jít za stejným cílem dlouhou dobu i přes překážky a neúspěchy. Co mě v knize nejvíc zaujalo?

• talent negarantuje úspěch, důležitější je houževnatost (vášeň + vytrvalost)
• úsilí se počítá 2x - talent x úsilí = dovednost, dovednost x úsilí = úspěch
• v životě máme omezený čas a energii, musíme se rozhodnout, co nebudeme dělat
• do aktivity se nemusíme zamilovat na první pohled, často se to stane později
• na začátku čehokoliv je vhodná volnost, podpora a malá vítězství, ne přílišná kritika
• v tom co děláme bychom se měli postupně zlepšovat a to úmyslným tréninkem
• top experti zlepšují pravidelně dílčí dovednosti a záměrně více trénují
• kdo je houževnatý zažívá častěji stav flow, důležitá je rutina a návyky
• je vhodné, aby naše práce dávala smysl nejen nám, ale i dalším
• budete-li hledat jak něco zlepšit, možná něco najdete, pokud nehledáte, nenajdete nic
• v dětství je dobré naučit se překonávat překážky, čímž se posiluje mindset
• houževnatější bývají optimisté, kteří cítí víc naděje
• růstový mindset → optimistické vysvětlení špatných situací → vytrvalost a hledání výzev
• zájem → trénink → smysl → naděje

Elissa Epel: Zhluboka se nadechni

Všichni jsme neustále ve stresu. Podle autorky můžeme být ve stavu červeném (akutní stres = útěk nebo útok), žlutém (základní každodenní zátěž = běžné "nabuzení" typicky v práci), zeleném (klid = flow nebo volnočasové aktivity) a modrém (hluboká relaxace = meditace, nicnedělání nebo spánek). Částečně stres potřebujeme, ale nikoliv dlouhodobě, protože chronický stres je toxický a předčasně opotřebovává naše buňky.

Co praktického si z knihy odnést?

• nemít na výběr je občas dar, protože odpadá stres z rozhodování
• vše se mění, nic netrvá věčně a je nesmysl bojovat s tím, co neovlivníte
• když se něco stane, zasáhne nás situace i naše reakce na ni - reakci ale můžete ovlivnit
• opírejte se na židli dozadu (nepředklánějte se) a nechte okolnosti, ať přijdou za vámi
• budete-li lépe plánovat, získáte pocit kontroly a tím i snížíte stres
• můžete-li něco stresujícího nedělat, zkuste takové aktivity omezit nebo se jich zbavit
• pokud váháte, zapřemýšlejte, jak moc vám na tom něčem bude záležet za měsíc či rok
• nespojujte svou identitu a vlastní hodnotu pouze s jednou životní rolí nebo situací
• jste-li ve stresu, zkuste ten "náboj" využít pro překonání překážek, se kterými souvisí
• buňky lze vytrénovat např. krátkými intenzivními tréninky (7 minut) či studenou sprchou
• příroda a zeleň prokazatelně léčí, buďte co nejčastěji venku (les, hory, voda…)
• pokud nemůžete být tolik venku, zkuste si přírodu donést domů (rostliny, zvuky přírody…)
• zařaďte si do plánu hlubokou relaxaci a pomalé a hluboké dýchání
• vstávejte a usínejte s pozitivními emocemi (na co se těšítě, co se povedlo, za co jste vděční?)
• užívejte si život a radujte se i z maličkostí, budete-li šťastní, na stres zapomenete

Tim Ferriss: Nástroje titánů

Ferrissova kniha v sobě obsahuje rady a tipy od desítek lidí z mnoha různých oborů, se kterými dělal Tim rozhovory (hodně mě bavil Derek Sivers), takže následující výčet bude velice různorodý:

• při uzavírání kšeftů se ptejte sami sebe, jestli nemůžete mít místo krátkodobého dílčího zisku jiný dlouhodobý a daleko zajímavější zisk?
• nezáleží na tom, co všechno víte, ale hlavně na tom, co konzistentně děláte
• bojíte se budoucnosti? pak si vyberte takový plán, který vám umožní snadno plány měnit
• na začátku kariéry se nebojte kývnout na cokoliv, nevíte, co z toho nakonec může být
• nedostatek času = nedostatek priorit, máte-li toho moc, nemáte to pod kontrolou
• nemusíte dělat super velké a drahé věci, zákazníky často potěší i malé drobné detaily
• pokud něco chcete, měl by za tím být velký důvod - z více malých důvodů nebudete mít dobrý pocit
• u všech nápadů na projekty si napište první krok - nic není tak velké, abyste nemohli začít
• neřešte pořád jen cíle a výsledky, ale tvořte systém, který můžete neustále rozvíjet
• nesnažte se být špička v jedné věci, ale spíše patřit k lepším ve více souvisejících tématech
• pokud v něčem nejste první, najděte nebo vytvořte něco, v čem jste a pak tuhle kategorii propagujte
• nechceme mít spoustu peněz, reálně chceme svobodu, která z toho plyne - jak jí docílit i bez peněz?
• pomáhejte ostatním a pomůžete i sobě, neboli ten, kdo zametá cestičku, určuje její směr
• většinou se nejvíc bojíme toho, co nejvíc potřebujeme
• čím méně věci řešíme a vlastníme, tím více jsme bohatší a více v pohodě
• život je příliš krátký na to, abychom byli jen neustále zavalení prací
• užijte si i malá vítězství, jinak nikdy nedoceníte ani ta velká a bude to pro vás vždy jen další odškrtnutá věc
• když dáte lidem větší zodpovědnost, většina se začne chovat a jednat chytřeji
• zamyslete se, jestli nemarníte čas neustále jen malými věcmi místo toho, abyste šli po těch velkých a důležitých
• i když se něco nepovede, řekněte si, jaké to má světlé stránky - na všem něco dobrého najdete
• svobodu máme často na dosah, ale místo toho radši přežíváme ve starých vyjetých kolejích

Tiago Forte: Pořiďte si druhý mozek

O Forteho knize a jeho PARA metodě jste už něco málo mohli přečíst v mém článku Jak si vytvořit druhý mozek, kde jsem popisoval zejména jak prakticky k tvorbě přistupovat z mých vlastních zkušeností. Pojďme si ted přidat pár užitečných tipů také z knihy:

• tvorbu druhého mozku neodkládejte, informace jsou neustále rozpracované, takže neexistuje ideální začátek
• ukládejte si zejména to, co s vámi rezonuje (je to neobvyklé, zajímavé, užitečné), protože to pro vás bude mít největší přínos
• ukládejte vždy jen ty nejlepší části obsahu, buďte kurátorem, jinak se můžete zbytečně zahltit a mít příliš irelevantních informací
• k uloženému si poznačte (nejen pro snadnější vyhledávání) také info o zdroji, např. adresu webu, název, autora nebo datum vydání
• pro rychlé ukládání obsahu používejte inbox a ten pravidelně procházejte a až z něj přesouvejte, třiďte nebo upravujte
• život nám zahlcuje spousta věcí, proto máme archiv - odsuneme to z očí a mysli, ale neztratí se, kdybychom to někdy potřebovali
• jakmile se k nějakému obsahu vracíte, je dobré nějak zvýšit jeho dohledatelnost nebo vylepšit pro budoucí pochopení
• na konci projektu si projděte veškeré poznámky, jestli v nich není něco, co by si zasloužilo hezky zpracovat pro budoucnost
• sdružujte poznámky k sobě, díky čemuž snadno získáte balíčky znalostí, které se můžou hodit někdy v budoucnu

Co je PARA metoda? Jde o rozdělení obsahu podle toho, co s ním chceme nebo potřebujeme dělat, a je fajn jí ve stejné podobě držet ve všech nástrojích a místech, ktere používáme (třeba v počítači, na disku atd.).

• P(rojects) – věci a úkoly, na kterých právě pracujete
• A(reas) – oblasti, které průběžně / pravidelně řešíte
• R(esources) – podklady, které by se mohly někdy hodit
• A(rchive) – neaktivní položky z ostatních kategorií

Pokud nějaký obsah ukládáte, dejte ho tam, kde bude užitečný nejdřív. Hodí-li se k aktuálnímu projektu či úkolu, dejte jej tam. Pokud se nehodí, dejte ho do vhodné oblasti. Ani tady se nehodí? Tak do zdrojů na někdy. A pokud ani tady k ničemu není, pak dejte do archivu nebo rovnou zahoďte.

Sanjay Gupta: Bystřejší mozek

Guptova kniha se věnuje tomu, jak zlepšit výkon mozku a udržet jej zdravý i ve stáří a pokud možno se vyhnout Alzheimerovi. Co vás asi nepřekvapí je, že rady z knihy jsou tytéž obecné tipy, na jaké jste zvyklí z mnoha jiných knih: dostatek pohybu, spánek a relaxace, učení se, vhodná strava, dostatek společenských vazeb. Zkusme si tak dát něco, co možná nevíte:

• výkon našeho myšlení zhoršuje příliš vysoká hladina cukru
• cvičit bychom měli aspoň 150 minut týdně, počítá se i chůze
• v rámci cvičení je fajn zařadit i něco intenzivnějšího a silového
• i ve vyšším věku je vhodné zaměstnávat mozek řešením problémů
• pro nižší riziko demence je účinnější trénink rychlosti než cvičení paměti
• některé videohry dokážou mozek zrychlit, zesílit a zlepšit
• hráči videoher vnímají vizuální vjemy lépe a rychleji než ostatní
• čím méně toho vlastníme, tím více pořádku je i v našem mozku
• strava vhodná pro srdce je vhodná i pro mozek
• z jídla je důležitá vláknina, vyhýbat se cukru, soli a ztuženým tukům
• méně sociálních vazeb znamená i rychlejší zhoršování mozku
• štěstí nezajistí peníze a sláva, ale blízké vztahy
• je dobré omezit čas vsedě (klidně jen choďte dokola při volání)
• člověk by měl jíst nejvíc ráno, nejméně večer

Zajímavé také je, že kromě našich známých 5 smyslů funguje v mozku ještě další šestka:

• propriocepce: vnímání kde máme části těla a co dělají
• ekvilibriocepce: vnímání rovnováhy (zda sedíme, stojíme či ležíme)
• nocicepce: vnímání bolesti
• termocepce: vnímání teploty
• chronocepce: vnímání času
• interocepce: vnímání vnitřních potřeb (hlad, žízeň, záchod)

Reed Hastings: Pravidlo žádných pravidel

Jak funguje firemní kultura v Netflixu aneb když to chcete dělat jinak než většina firem - byť možná tvrdě, tak zároveň otevřeně a s velkou svobodou co se týče zodpovědností. Hodně se mi líbil tip pro zpětnou vazbu a sice pravidelná kolečka členů týmu se šéfem, kde každý může ostatním říct co chce, aby daný člověk začal dělat, s čím má přestat a v čem má pokračovat.

Další tipy:

• ve firmě mějte co nejlepší lidi - ti horší jinak zkazí výkon lepších
• průměrné lidi taky musíte řídit, zatímco ti nejlepší se řídí sami
• finanční prémie fungují pouze u rutinných činností, nikoliv kreativních
• nemějte firmu jako rodinu, ale sportovní tým - hrají ti nejlepší
• zpětná vazba musí být upřímná a měla by navrhovat akci, která pomůže
• pokud je firma transparentní, lidé se nemusí doptávat a lépe se rozhodují
• může-li nastat nějaký problém, je dobré to oznámit dostatečně včas
• nebojte se neomezené dovolené ve vhodný termín s včasným oznámením
• je v pořádku se šéfem nesouhlasit, dělejte co je nejlepší pro firmu
• u nápadů hledejte cíleně nesouhlas ostatních, jestli jste na něco nezapomněli
• neodsuzujte neúspěch, ale proberte co přesně bylo špatně a poučte se
• větší svoboda vede většinu lidí automaticky k vyšší zodpovědnosti

Daniel Kahneman: Myšlení rychlé, pomalé

Jedna z největších klasik, pokud jde o chytré knihy. Řeší dvojí způsob, jakým přemýšlíme (rychle a emocionálně vs. pomalu a logicky) a jak tyhle dva způsoby ovlivňují naše rozhodování v pracovním i osobním životě. Zajímavé a důležité body a tipy?

• čím jednodušeji budeme psát, tím inteligentněji budeme vypadat
• s dobrou náladou jsme kreativnější, ale můžeme udělat více faktických chyb
• chcete-li názor více lidí, ptejte se samostatně, aby se vzájemně neovlivnili
• čím vyšší je ukotvení (třeba jakou chcete mzdu), tím více reálně při smlouvání dostanete
• odměna za lepší výkon funguje lépe než trest za horší výkon
• čím více drobných sázek uděláte, tím menší je riziko neúspěchu
• na portfolio se dívejte celkově, nechtějte "výhru" v každé jeho části
• s dobrými výsledky volí člověk jistotu, se špatnými více riskuje
• nezvyšujte zbytečně ztrátu jen proto, že už jste do toho příliš investovali dříve (utopené náklady)
• premortem analýza - představte si neúspěšnou budoucnost (třeba projektu) a zkuste sepsat, proč se to nejspíš stalo, ať se tomu teď vyhnete

Austion Kleon: Ukaž, co děláš

Oblíbená malá knížečka, která mě provází většinu mého podnikatelského života a pomáhá mi s obsahovým marketingem (ať už na blogu, sociálních sítích, videích…). Sází na to, že pokud chcete být úspěšní a viditelní, měli byste ukazovat, co děláte. A tím nemyslím ukazovat jen své produkty a služby, ale i to, jak svou práci děláte:

• sdílejte zajímavé nebo užitečné drobnosti ze své každodenní praxe
• ukažte zákulisí a dokumentujte sami sebe při práci
• pokud něco tvoříte, ukazuje různé fáze vaší tvorby
• tvořte krátké příběhy související s vaší prací

Díky těmhle aktivitám se naučíte lépe psát, ukážete, že jste člověk a ne stroj, a sdílené know-how navíc podpoří vaši odbornost a důvěryhodnost. A pokud máte nějaký delší obsah, nebojte se jej rozsekat na menší a ten pak postupně pouštět ven (třeba z tohoto článku, který právě čtete, můžu mít hromadu zajímavých příspěvků pro social).

Austin Kleon: Jeď dál

Kniha částečně navazující na tu výše aneb jak pokračovat s tím, co děláte a přitom se z toho nezbláznit. Spoustě věcem dnes totiž říkáme ano, tříštíme hodně svou pozornost nebo se snažíme z čehokoliv udělat byznys (dřív jsme mívali koníčky, dnes jsou to vedlejšáky). Pár tipů?

• expertem se nestanete, když to o sobě napíšete, ale když budete to své poctivě dělat
• nebojte se něco dělat a pak to zahodit, důležitá je samotná činnost, kterou procvičujete
• pokud jste dobří ve svém hobby, neznamená to, že se tím musíte živit (snadno si jej znechutíte)
• nesnažte se zpěněžit vše, na co narazíte aneb nechávejte ležet peníze na stole
• nebojte se rozdávat něco zdarma, vaši nejdůležitější zákazníci / publikum to ocení
• je fajn potkávat lidi se stejnými názory, ale posunete se hlavně s názory opačnými
• nejvíc kreativních věcí vás napadne, když se o to nesnažíte (u mě třeba při venčení)

Mark Manson: Důmyslné umění jak mít všechno u pr**le

První z knih, která nastartovala trend sprostých názvů, což může leckoho odradit. Reálně v ní ale byla hromada skvělých tipů a byla by škoda o ně přijít:

• mít u pr**** znamená být v pohodě s tím, že jste jiní a nejdete s davem
• bolest a neúspěch je největší energie a motor vpřed, posilují nás
• s dosažením cíle problémy nezmizí, jen se změní
• být průměrný není selhání, ale standard - sociální sítě nejsou realita
• chcete skutečně to, co si myslíte, nebo chcete jen výsledek, ale bez cesty k němu?
• základní věci víc oceníme s uvědoměním, že pro celý svět naše činy nejsou důležité
• jsme sami zodpovědní za to, co si zvolíme a jak to prožíváme
• úspěšní jsme jen tam, kde se nebojíme selhat (~ gól nedáš, když nevystřelíš)
• definuje nás to, co odmítneme - pokud neodmítneme nic, nemáme žádnou identitu
• podporujte a pomáhejte, protože chcete, ne proto, že máte dojem povinnosti
• čím více toho máme, tím méně hodnoty nám přináší vše nové
• když vás něco štve, tak prostě bez přetvářky řekněte, že vás to štve
• závazek nám dává paradoxně svobodu, protože člověka už nerozptyluje, co odmítl
• v mládí zkoušejte cokoliv, s věkem jděte postupně do hloubky
• nemůžeme mít právo na něco, pro co jsme nic neobětovali
• k čemu je strach nebo hanba, když nakonec stejně všichni umřeme?

James Nestor: Dech

O dýchání má spousta lidí zažité některé představy, které nejsou pravdivé. Typicky třeba ve stresové situaci, kdy začnete rychle dýchat - problémem v tomhle případě ale není, že bychom měli málo kyslíku, ale naopak že ho máme příliš. Je proto fajn naučit se dýchat pomaleji, méně (delší nádechy a výdechy - ideálně 5,5 vteřiny pro nádech a totéž pro výdech) a jen nosem. A co je ještě lepší než hluboké dýchání, pokud se dostanete do nepříjemné situace a vyskočí vám třeba hodně i tep? Zadržte dech. Mám odzkoušeno a můžu potvrdit, že to funguje.

Cal Newport: Hluboká práce

Kdo chce dodávat špičkové výsledky, potřebuje mít dostatek času na hlubokou práci, tj. na práci, u které musí hodně přemýšlet, tvořit, analyzovat apod. Je proto důležité si pracovní dny rozdělit na časové bloky, kdy některé budou patřit činnostem hlubokým a některé mělkým (třeba odpovídání na e-maily). Pravidelný rytmus vám navíc pomůže častěji naskočit do flow.

Kolik hodin co dělat? Většina lidí zvládne denně max. 4 hodiny hluboké práce. Berte navíc v potaz, že většina úkolů bude trvat déle, než očekáváte. Jak začít? Mrkněte do svého plánu a naplánujte, který čas patří kterým činnostem. To méně důležité si dejte na kraj hlubokých bloků (já třeba ráno začínám mělkými úkoly, pak mám hluboký blok do oběda a od oběda a den končím opět mělkým).

Oddělit bloky můžete třeba nějakým gestem, např. změnou pracovního prostředí (doma hluboká práce, v kanceláři měkká apod.). Taková změna by mohla pomoct i vůči zbytkové pozornosti, tzn. kdy děláte něco nového, ale v hlavě máte pořád ještě něco z předchozího úkolu. Jakmile skončí pracovní den, nepouštějte si už práci do hlavy.

Velký pozor si dávejte na e-maily - odpovídání na ně je snadné a člověk má dojem, že pracuje smysluplně. Reagování ale znamená tvorbu dalších nových e-mailů, protože než dopíšete poslední, máte nejspíš některé dřívější zase zpátky. Pozor zejména na e-maily s otevřenou otázkou typu "Co ty na to?", protože pokud vy odpovídáte, můžete strávit reakcí hromadu času.

Fajn tipem pro e-maily je procesně orientovaný přístup, tzn. nedělat si z e-mailu úkol a vymýšlet složitou odpověď, ale navrhnout postup s jasnými kroky pro obě strany, který vás nejsnadněji a nejrychleji dostane k cíli. Potřebujete probrat projekt a ptáte se jak to probíhá a kolik to stojí? Nebudu vymýšlet odhady a vysvětlovat detaily, ale napíšu: "Celý proces najdete tady, ceník tady. Pokud bude vše jasné, vyplňte prosím tenhle formulář. Pokud nebude, vyberte si tady volný termín a zavoláme si."

Co mě v knize mimochodem pobavilo je ukazování zaneprázdněnosti jako náhražky produktivity. Pokud se nedá ze žádných čísel poznat, že děláte práci dobře a jste užiteční, dělejte co nejvíce věcí tak, aby vás všichni ostatní viděli :-)

Tim O'Reilly: WTF - Co přinese budoucnost

Většina tipů v téhle technologické knize byla startupových nebo globálních. Jaké myšlenky stojí nejen pro naši vlastní budoucnost za pozornost?

• technologie dnes rostou tak rychle, že nám po krátké době přijde, jako kdyby tady byly už dávno
• kolem nových technologií se formuje postupně celý ekosystém služeb, pracovních míst či obchodních modelů
• technologie likviduje profese, nikoliv zaměstnanost nebo zaměstnance
• chcete-li odhadnout, co bude důležité, sleduje spíš tvůrce na okraji než mainstream
• zkuste si představit, jak bude život vypadat, pokud se moderní trendy nezastaví
• stane-li se z něčeho komodita, pravděpodobně je někde poblíž lukrativnější příležitost
• tvořit bychom měli tak, jak chceme, aby svět fungoval (ne optimalizovat, jak funguje)
• blahobyt je rostoucí suma řešení lidských problémů

Satchin Panda: Cirkadiánní kód

Pandova kniha je jedna z těch, ze které jsem pár tipů začal obratem ve svém životě používat a stále se jich držím. Obecně je kniha o našem běžném denním rytmu (tzv. cirkadiánním), který máme všichni - předpokládám, že se každý den nejspíš budíte přibližně ve stejný čas bez ohledu na budík, že? Dává spoustu tipů, jak právě tenhle rytmus využívat, abyste se cítili co nejlépe.

V knize doporučuje jíst v omezeném časovém okně (rozmezí max. 12 hodin, ideálně 8-9). Po večeři byste si už nic kromě vody dávat neměli, poslední sousto by mělo být nejpozději 3 hodiny před spánkem. Moje aktuální okno je nějakých 10,5 hodiny (cca 7.30-18.00) a poté už nejím (žádné brambůrky k filmu). Omezený čas vede mj. k tomu, že si začnete vybírat i zdravější jídla, abyste pak neměli hlad. Kdy člověk jí je mimochodem důležitější než co jí (v kratším okně můžete jíst více nezdravě :-)

Druhý skvělý tip, který taky už praktikuju několik let, je nepoužívat budík - tělo si samo navykne na určitý čas a nepotřebuje dostávat zvonící šok. Spánek je celkově velmi důležitý - ostatně věděli jste, že nejvíc autonehod se stává právě ráno, mj. kvůli nedostatku spánku? Při dodržení časového okna pro jídlo se i lépe vyspíte. Lepšímu spánku pomáhá více slunečního svitu přes den a vyšší fyzická aktivita. Dostatek přirozeného světla je důležitý i pro práci, což ale asi víte - když je ošklivo, nejde vše tak hezky od ruky. Mozek většiny lidí mimochodem pracuje nejlépe mezi 10. a 15. hodinou.

Daniel Pink: Prodávat je lidské

Prodej a zejména ten tváří v tvář si můžete usnadnit nebo zefektivnit různými způsoby:

• pokud to lze, snažte se navázat bližší vztah - odkud člověk je, jaké má zájmy...
• stalo se něco špatného? buďte pozitivní, díky tomu se začnou nabízet řešení
• jak působit nadšeně? nebojte se lehkých vulgarismů typu "tohle je sakra dobrá funkce"
• nebojte se po výčtu pozitiv říct i nějaké menší negativum
• když po lidech chcete, aby něco udělali, tak jim to jasně řekněte
• zkuste místo negativního "ano, ale" začít používat pozitivní "ano a"

Arnold Schwarzenneger: Buď užitečný

Může existovat nějaký lepší inspirační motivátor než člověk, který uspěl ve 3 odlišných životních rolích (sportovec, herec, politik)? Arnieho tipy:

• mějte jasno, kam chcete jít - pokud to víte, usnadníte si jakékoliv rozhodování
• sportovat nezačnete proto, abyste nevyhráli, tak proč žít život, ve kterém nikam nemíříte?
• když už něco děláte, dělejte to pořádně - tvrdá dřina většinou funguje
• pokud si dáte velký cíl, tak i když jej nedosáhnete, stejně to nejspíš bude velké
• nevzdávejte se a nedělejte kompromisy, plánem B je uspět v plánu A
• nechceme úspěch zadarmo - radost máme jen pokud funguje, co děláme
• pokud jdete za svým cílem, neunavíte se - cesta vás nabíjí a bolest je jen dočasná
• když nastavíte zákazníkům nízká očekávání, snadno je můžete překonat a překvapit
• neuhýbejte před pravdou, buďte tím, kým jste a řiďte svůj příběh sami
• nenadávejte na věci, se kterými můžete něco udělat, ale neuděláte
• neúspěch je začátkem úspěchu - nemůžete selhat, když se o nic nepokusíte
• přerámujte neúspěch viz Edison, který zjistil 1000 způsobů, jak nevyrobit žárovku
• porušujte pravidla, žádné "takhle se to dělalo vždycky", riziko obvykle není tak velké
• buďte neustále zvědaví, naslouchejte a naučte se klást dobré otázky

Kim Scott: Radikální otevřenost

Chcete-li komunikovat co nejlépe pro dobro všech stran, je radikální otevřenost skvělý koncept. Komunikace a zpětná vazba by měla být obousměrná (tzn. nikoliv jen že šéf něco říká podřízeným, ale ještě důležitěji, že podřízení se nebojí něco říct šéfovi), zcela otevřená a upřímná, konkrétní a věcná. Nebojte se spolu mluvit a když nastane problém, říct o něm. Jaké typy komunikace podle autorky existují?

• radikální otevřenost - ideální varianta, je otevřená, faktická, osobní
• útočná agrese - je sice otevřená a faktická, ale neosobní nebo hrubá
• manipulativní neupřímnost - když je jednání neupřímné, abyste se necítili špatně
• ničivá empatie - když nechceme nikomu ublížit, přestože dělá něco pořád špatně

Další užitečné tipy:

• chvalte veřejně, kritizujte mezi čtyřma očima (nejde-li o faktickou věc)
• pokud něco kritizujete, měla by to být práce / činnost, nikoliv konkrétní člověk
• chválení by mělo být konkrétní a důkladné stejně jako kritika
• buďte jednoznační, ale nikoliv hrubí - řešte co je správně nebo špatně, ne kdo (ne)má pravdu
• vysvětlujte situaci (co se stalo), chování (jak se člověk zachoval) a dopad (co to způsobilo)
• nejde o to se po sobě vozit, ale navzájem si pomoct (důležitá jsou fakta, ne ego)
• při rozhovorech naslouchejte s cílem porozumět, nikoliv reagovat
• nebojte se mlčet a čekat, když druhá strana nereaguje, uspořádat si myšlenky občas trvá
• na kritiku reagujte parafrází, jestli správně chápete, co druhou stranu trápí
• jste-li teamleader a nesouhlasíte s krokem nadřízených, naslouchejte jim a klidně buďte proti, ale po uzavření diskuze vemte jejich stanovisko za své a svým lidem jej vhodně vysvětlete

Kim Scott: Férová práce

Takhle kniha mi přišla trochu rozporuplná, protože bojuje mj. proti předsudkům, přestože autorka sama tvrdí občas neověřené věci. To ale neznamená, že neobsahuje užitečné rady. Obecně se bude kniha líbit hlavně ženám, byť přečíst by si ji měli především muži, hlavně ve vedoucích pozicích. Co si může odnést každý?

• pokud je vůči vám někdo zaujatý nebo vás šikanuje, nemlčte a ozvěte se
• pokud to lze, braňte se konkrétně a věcně, nedělejte totéž co "útočník"
• vidíte-li že někdo tohle někomu dělá, zastaňte se oběti
• můžete konfrontovat, rozptýlit, delegovat, podržet či zdokumentovat
• jste-li lídr, snažte se problém předcházet a napravovat je
• škodíte někomu? upřímně se omluvte a vysvětlete, v čem jste chybovali

Robin Sharma: Mnich, který prodal své Ferrari

Pro někoho může být tahle kniha možná trochu ezo, reálně je však plná velmi hlubokých myšlenek, které vás donutí se zamyslet a něco pro sebe si v ní najde každý. Pár tipů?

• udržujte svůj život jako zahradu, ve které nechcete plevel
• v životě neexistují chyby, pouze lekce
• nehodnoťte události jen jako dobré a špatné
• cokoliv špatného znamená i nějakou příležitost
• překážky jsou cesta k osobnímu a duchovnímu růstu
• nepoměřujte svou hodnotu hodnotami jiných lidí
• zaměřte svou mysl na současnost, ne minulost
• kvalita života je určena kvalitou našich myšlenek
• neporovnávejte se s ostatními, pouze sami se sebou
• užívejte si život a neobětujte své štěstí pro úspěch

Olivier Sibbony: Chystáte se udělat strašnou chybu

Tahle kniha vychází částečně z té Kahnemanovy a zabývá se tím, jak může být naše mysl chybně zkreslená, což vede ke špatným rozhodnutím (mnoha zkreslení se navíc vzájemně posilují). Na co si dát pozor?

• storytelling – skládáme si v hlavě příběh z nesouvisejících informací; přehlížíme fakta; místo vyvracení si jej potvrzujeme - hledáme to, co potvrdí naši hypotézu; pozor na přílišnou důvěru v autoritu a vlastní zkušenosti
• napodobování – člověka, firmu či produkt posuzujeme jen podle jednoho hlediska a snažíme se postupy kopírovat, zaroveň máme klam přeživších - koukáme jen na úspěšné příklady a nikoliv ty neúspěšné
• intuice – občas dobrá, ale není vždy správná; dobře funguje pouze s dlouhou praxí v předvídatelném prostředí s jednoznačnou zpětnou vazbou; čím důležitější věc řešíme, tím méně bychom měli věřit intuici
• nadměrná sebedůvěra – u projektů obvykle náročnost a termíny odhadneme příliš optimisticky (klam plánování); optimisté jsou hlavně lídři co riskovali a uspěli; nezaměnit touhu s realitou, kterou neovlivníme
• setrvačnost – ovlivnit dlouhodobě nějaký směr zabere čas; pozor na utopené náklady, kdy prodlužujeme utrpení za cenu dalších nákladů; firmy často s něčím dlouho váhají, až se stane, že je nakonec pozdě
• předvídání rizik – pozor na averzi vůči ztrátě a nejistotě, které hodně ovlivní rozhodnutí; zpětně máme zkreslený pohled (po bitvě je každý generál); paradoxně se někdy bojíme více u menších projektů
• skupina – člověk se bojí mít odlišný názor než většina, protože nechce být vyloučený (nebo ho skupina zblbne, že začne mít stejný názor); když více lidí hlasuje pro totéž, máme dojem, že je to asi správně

Simon Sinek: Začněte s proč

Většina firem ví, CO dělá (výsledek / jaké nabízí služby a produkty). Část z nich taky ví, JAK to dělá (činnosti / v čem se liší od konkurence). Výrazně méně jich už ale ví, PROČ to dělají (přesvědčení). Přitom právě PROČ je to, co od vás lidé kupují a co byste měli mít neustále na zřeteli.

Pokud to vztáhnu třeba na Notion, tak jeho PROČ je zejména zjednodušení a zorganizování osobního nebo pracovního života (sekundárně to může být jedno místo pro všechny potřeby a tím snížení počtu používaných aplikací).

V knize Sinek popisuje zejména Apple, který je v tomhle ostatně také dobrým příkladem. Zákazníci nepotřebují znát všechny technické parametry a vědět, že nový mobil nebo počítač má nejvyšší výkon, většina si věci od Applu kupuje kvůli ekosystému a snadnému propojení s ostatními přístroji nebo tomu, že začít používat iPhone je snadnější než telefon s Androidem.

Pokud jste třeba zaměstnanci v nějaké firmě a dobře víte, jaké je firemní PROČ, nepotřebujete se ani ptát nadřízených, jak se v některých situacích správně rozhodnout. Stačí se zeptat, jestli vaše rozhodnutí odpovídá danému PROČ. Přijde mi to jako skvělá a jednoduchá rada, která vás - pokud podnikáte nebo jste třeba majitelé firem - navíc dokáže velmi dobře udržet na stejné cestě, abyste někde špatně nezahnuli.

Simon Sinek: Nekonečná hra

Sinkův přístup v knihách se mi hodně zamlouvá. V téhle řeší, že v něčem, jako je podnikání, se nedá vyhrát - je to nekonečná hra. Celý přístup zmíněný v knize mi dává velký smysl, tady pár bodů:

• je nesmysl říkat, že je někdo nejlepší, protože to tak není navždy
• chcete-li uspět dlouhodobě, myslete v letech a generacích, nikoliv kvartálech
• je dobré mít sepsanou firemní vizi, ale neměla by to být jen prázdná slova
• vize by měla fungovat jako kompas, když nevíte, jestli jdete správným směrem
• plnit jeden cíl za druhým je chvíli zábava, ale časem omrzí (křeček v kolečku)
• neexistuje neustálý růst, peníze by měly být výsledek, nikoliv cíl
• důvěra je často důležitější než výkon a zaměstnanci vám ji dokážou vrátit
• nesoupeřte s konkurencí, snažte se díky ní naopak sami zlepšovat
• nebojte se změnit úplně směr firmy, pokud začne váš obor upadat
• nekonečnou hru hrajeme v životě pouze jednou

Kelly Starrett: Stvořeni k pohybu

Hledáte různé tipy pro zdravější život? V téhle knize jich najdete hodně včetně tipů na mnohá domácí cvičení. Co si z knihy můžete mj. odnést?

• snažte se každý den pravidelně sedět na zemi v tureckém sedu
• protahujte své tělo, ideálně všechny jeho části všemi směry
• dýchejte zhluboka, pomalu, nosem a do břicha, ne ústy
• zkuste trénovat zadržení dechu (až po výdechu) aspoň na 30+ vteřin
• pokud v některé pozici při cvičení nemůžete dýchat, děláte ji špatně
• věnujte se ráno hlubokému rozdýchání, příp. rovnou zkuste meditaci
• zkuste pravidelně zatínat hýžďové svaly, získáte pohyblivější kyčle
• choďte kdykoliv můžete a omezte sezení na maximálně 6 hodin denně
• pro chůzi jsou lepší boty s plochou podrážkou nebo chození naboso
• nemůžete-li příliš chodit, snažte se aspoň více stát a vrtět
• denně byste měli sníst aspoň 800 gramů ovoce a zeleniny
• doporučená denní dávka bílkovin je 1,5 až 2,2 gramu na kg hmotnosti
• neledujte příliš zranění, zpomaluje a komplikuje hojení
• snažte se trénovat pravidelně hluboké dřepy
• trénujte rovnováhu, skvělé je třeba skákání přes švihadlo

Derek Thompson: Hitmakeři

Proč se z něčeho (kniha, písnička, film, obraz...) stane hit? Důvodů může být spousta a jsou velmi zajímavé. Co mě v knize nejvíc zaujalo?

• čím víc vypadá něco povědomě (čím častěji to vidíme), tím více se nám to líbí
• nejhezčí nám bude připadat obličej, který bude nejvíc průměrný (= podobný ostatním)
• pro úspěch je důležitější být více vidět než to, že bude něco pouze kvalitní
• plynulé (fluence) myšlenky a produkty chápeme snadněji a máme z nich lepší pocit
• čím víc se nad něčím zamyslíme, tím horší pocit z toho budeme mít
• méně je více, resp. méně něčeho je velmi často lepší než když je toho příliš
• přílišné opakování téhož má na mnohé lidi negativní vliv
• chcete-li prodávat něco povědomého, udělejte to trochu překvapivé
• chcete-li prodávat něco překvapivého, udělejte to trochu povědomé
• i největší inovace budou nepochopené, budou-li přiliš daleko od mainstreamu
• je-li něco napsané špatně čitelným písmem, lépe to pochopíme
• promo na správném místě ve správnou chvíli může vystřelit jakýkoliv produkt
• obraz Mony Lisy je dnes nejslavnější jen proto, že byl ukraden a vrácen
• virál vzniká většinou tím, že někdo s velkým publikem něco nasdílí, až pak to sdílí všichni
• ústní doporučení (byť online) mezi běžnou populací se velmi přeceňuje
• u globálně zaměřené aplikace (Tinder) je potřeba začít s velkou lokální skupinou
• jeden malý hit může výrazně pomoct i všemu dalšímu, co děláte
• většina umělců vydá své nejlepší dílo až po mnoha letech praxe

Dan Tržil: Proti proudu

Danova kniha je kombinací rozhovorů z jeho podcastů a vlastních tipů. Mnohé jste už možná někdy slyšeli (něco třeba i ve výše zmíněné Ferrisově knize), ale některé se stejně vyplatí pravidelně připomínat:

• ostatní lidé si vás všímají méně, než si myslíte - většina má svoje starosti a jste jim ukradení, takže dělejte co a jak chcete, zkrátka buďte sami sebou
• většina věcí nikdy nedopadne tak špatně, jak si myslíte, takže se nebojte věci zkoušet
• je lepší neuspět než to vůbec nezkusit (není náhoda, že se tahle rada objevuje skoro v každé knize)
• nebojte se nechat ležet peníze na stole - ne všechno, co se dá zpeněžit, byste měli zkoušet zpeněžit
• z klišé si často děláme srandu, ale realita je taková, že jsou většinou velmi pravdivá
• když se nedokážete v něčem rozhodnout, volte 1) po čem budete mít více klidu, nebo 2) co není obtížné a můžete přitom hodně získat, nebo 3) kde máte chuť říct nadšeně JO! (pokud vaše JO není nadšené, řekněte radši ne)

Chris van Tulleken: Ultrazpracovaní lidé

Víte, co reálně jíte a radši byste neměli? Kniha o tzv. UPF vás může hodně překvapit, druhak nahlédnete velmi hluboko do toho, jak funguje dnešní potravinářský svět. Co mě nejvíc zaujalo?

• nejspíš jsou to právě UPF (ne obecně tuk, cukr či sůl), kdo může za zdravotní problémy či obezitu
• malé děti je vhodné nechat jíst a vybírat z více možností - sami si dokážou vybrat vyváženou stravu
• běžné prodávané džusy a perlivé nápoje (Cola apod.) nám doslova svou kyseliostí rozpouštějí zuby
• člověk spálí za den cca stejné množství energie ať nachodí kilometry nebo sedí u stolu
• nelze jednoduše zhubnout pouze tím, že se člověk začne hýbat - tělo si pak energii šetří
• UPF poznáte mj. kvůli jejich měkkosti (třeba burger z McD) - je lepší jíst věci, které se žvýkají
• UPF se jí rychle, takže během chvilky sníte více energie, ale sytost se dostaví až dlouho po jídle
• je-li někde ochucovadlo (umělé aroma), znamená to UPF a nejspíš něco, co by vám jinak nechutnalo
• ultrazpracování snižuje obsah živin v jídle tak moc, že způsobuje zároveň podvýživu i obezitu
• pokud se nějaká ingredience jídla nachází třeba v kosmetice, jde určitě o ultrazpracované jídlo
• emulgátory, konzervační látky a modifikované škroby poškozují střeva a podporují záněty
• v překvapivě mnoha jídlech najdete xanthanovou gumu, jejímž základem jsou bakterie

Meik Wiking: Hygge domov

Na závěr si dejme knihu oddechovou. Jsem rád, že některé věci z knihy dělám (třeba že nekupuju zbytečnosti a pravidelně vyhazuju), na druhou stranu mě třeba nikdy nenapadlo přemýšlet nijak víc nad osvětlením místností. Po koupi bytu jsem zkrátka koupil lustry a tím to haslo. Osvětlení se ale hodí věnovat více času a přizpůsobit si každý pokoj podle toho, co v něm chceme dělat a jak se v něm chceme/potřebujeme cítit. S tím souvisí i triky, jak dostat dovnitř více světla - bílé zdi, zrcadla, světlíky...

Pohodu a zdraví doma chtě nechtě podporují také rostliny, takže jsem si jich po přečtení knihy hned jel několik koupit, abych měl příjemnější pobyt na balkoně (a mám teď chuť tam trávit více času). Zajímavé je taky zjištění, že naše spokojenost se neodvíjí od velikosti obydlí - v menším uklizeném bytě se budete cítit lépe než ve velkém/prostorném, ale neuklizeném. Skvělý tip je taky evidence toho, co má člověk doma v mrazáku (můžete použít třeba Notion :-), aby se nemusel všemi těmi krabičkami pokaždé přehrabovat.

Konečná stanice, vystupte si prosím. Ale ne, kecám, tenhle článek totiž bude pokračovat - jakmile dočtu něco dalšího a budu mít zápisky (což dělám téměř vždy), to nejlepší sem budu pravidelně přidávat.